Pane prezidente, poslechněte si to interview

•  Česká televize udělala záslužný počin. Na rozdíl od mnohých kritiků ji tímto veřejně chválím. Za to, že do Londýna poslala redaktorku Tvarůžkovou, která v britské metropoli natočila rozhovor s Pussy Riot.

Původně jsem chtěl začít první odstavec po perexu docela jinak, ale musím aktuálně zareagovat. Hrad na vyjádření členek kapely, že prezident ČR je patriarchální hlupák, odpověděl „stylově“. Myšleno ve stylu té úrovně chování a vyjadřování, jak ji hlava státu prezentuje od 9. 5. 2013 (opilecký skandál v Kapli sv. Václava u korunovačních klenotů). Prezidentův mluvčí, jistě se souhlasem svého šéfa, se snížil k něčemu, k čemu by se Hrad z principu nikdy snížit neměl. V TV Nova v sobotu 15/11 ukázal (částečně vykostičkované – bylo před 22. hodinou) „pornofotografie“ souložících párů v Národním biologickém muzeu v Moskvě. Šlo o performanci uvedenou pod ruským názvem Ебись за наследника медвежонка! (Live erotická scéna měla politický podtext související s volbami prezidenta Ruské federace Medveděva.) Materiál dodal Hradu nejmenovaný občan a Zemanovi lidé ho ochotně využili jako důkaz proti Pussy Riot, neboť snímky „vypovídají o tom, jaká je protistátní činnost skupiny Pussy Riot“.

Věc má ale jeden podstatný háček. Ačkoli se performance zúčastnily některé členky později založené Pussy Riot, nebyla a nemohla to být její akce. Neboť se konala v roce 2008 a pořádala ji umělecká formace Vojna. Skupina Pussy Riot byla založena na podzim 2011.

Toto se Hradu příliš nepovedlo – ale na členy Zemanova fanklubu v podhradí to bezpochyby zapůsobí.

Hosty (feministky by nejspíš řekly hostkami) Zuzany Tvarůžkové v Londýně byly Marija Alochinová a Naděžda Tolokonnikovová. Marija vyjádřila údiv nad tím, že Miloš Zeman nevidí rozdíl mezi alternativní kulturou a kulturou oficiální, v níž se pohybuje – obě směšuje a dovoluje si užívat výrazů, které mohou užívat ony (jako aktivistky alternativní kultury), nikoli on jako prezident.

Mimoděk tím vyjádřily názor, který zastávám i já. Je to „přepólovaný“ starý antický výrok: Co je dovoleno volovi, není dovoleno Jovovi.

Redaktorka z Prahy se nemohla vyhnout otázce, proč ono kontroverzní vystoupení v Chrámu Krista Spasitele. Jednoduchá odpověď: Kostel využívá patriarcha Ruské pravoslavné církvě (jde o jeho sídelní chrám – pozn. L. S.) jako politické řečniště, jako platformu pro podporu prezidenta Putina. Proto si Pussy Riot zvolily toto místo, aby připomněly, čím má být křesťanský kostel. Nebylo to namířeno proti náboženství, ani obecně proti církvi.

Kdyby si prezident Zeman vyčlenil 20 minut  a tento rozhovor si poslechl, dozvěděl by se, že aktivistky Pussy Riot nejsou žádné k...y, ale vzdělané a inteligentní mladé ženy s pozoruhodným přehledem a úctyhodnými zájmy.

Naděžda prozradila, že během studií absolvovala také kurz o náboženských záležitostech. Oslovili ji ruští náboženstí filozofové a myslitelé působící na konci 19. a na začátku minulého století: Vasilij Rozanov, Dmitrij Merežkovskij a Vladimír Solovjov. (Docela mimochodem: Solovjov měl vliv i na TGM.)

Z dalších myšlenek Marije a Naděždy. Umělec není stodolarová bankovka, nemusí se líbit všem. Připomenut byl Pablo Picasso a jeho obraz Avignonské slečny z  roku1907 (obr. 1), ve své době kontroverzní obraz nahých prostitutek z barcelonského bordelu (o němž se píše jako o šoku vyvolaném tím, že vnáší primitivismus na vrchol vývoje moderny). Naděžda hovořila také o Malevičově Černém čtverci (obr. 2), výtvarném díle, jehož hodnotu dodnes mnozí lidé nepochopili.

V další části rozhovoru Marija prokázala překvapivou míru tolerance, když řekla, že nad Milošem Zemanem bychom neměli udělat tlustý kříž kvůli tomu, že „jednou užil obscénních výrazů“. Má za to, že když politik udělá chybu, má dostat šanci ji napravit – a tím může dát dobrý příklad ostatním.

Naděžda to trefně glosovala: přála by si, aby lidé nedělali tlustý kříž ani nad nimi.

Jiné pozoruhodné vyjádření. Podle Marije se Putin změnil v anekdotu, která není k smíchu. Jestli se evropští politici chtějí podobat anekdotě, která není k smíchu (zjevně myšlen Miloš Zeman), měli by pamatovat na to, že se na ně dívá celý svět a že to není nejlepší podoba pravdy.

Kdyby existovala anketní otázka, co četla Naděžda ve vězení, asi málokoho by napadlo, že Havla. Silný dojem v ní zanechala jeho Moc bezmocných, stejně jako jeho pozdější vyjádření, že Rusko se musí zbavit "nepravé" demokracie a lží na všech úrovních státní moci – a pak se může posunout dál.

Občas měl při poslechu interview člověk dojem, že s českou redaktorkou nehovoří provokující punkerky (zde doporučení Hradu, aby se seznámil s tím, co je podstatou punku, punkové kultury a muziky), ale někdo docela jiný. Marija a Naděžda se primárně zajímají o lidská práva, bojují za jejich zlepšení i za zlidštění podmínek v ruských kriminálech. Podaly, zatím bez větší odezvy, několik návrhů na systémové zlepšení poměrů v tamním vězeňství a dosáhly alespoň dílčích pozitivních změn tam, kde byla uvězněna Marija.

Jaká budoucnost Rusy čeká? Pussy Riot (které samy překladají první slovo v názvu kapely jako „kočička“, což není v rozporu s překladatelskými variantami) dobře vědí, že (prostí) Rusové nemají žádnou demokratickou zkušenost a nevěří tomu, že je možné dosáhnout demokratické formy. O to víc je zapotřebí na tom pracovat, mimo jiné i prostřednictvím kultury. (Nikdo netvrdí, ani ony, že nutně kultury punkové).

Zkrátka a dobře, je snadné, a moudrého politika ovšem nehodné, zploštit a vulgárně znehodnotit aktivity Pussy Riot do čtyř slov: k...a sem, k...a tam. Rozumný a zvídavý člověk chce jít pod povrch a získat jiný obraz o těchto mladých ženách, než jaký předložil ve zpravodajství Novy mluvčí Ovčáček.

Inteview s Marijí a Naděždou má pro ty, kdo chtějí „vědět víc“, cenu zlata. Byl to jeden z nejlepších počinů České televize v poslední době a jedinečný příspěvek k tomu, co dělá demokracii demokracií – k otevřené diskusi a skutečně svobodnému myšlení.