Následky černého pátku

•  Jsou drastické. Čtyřiadvacátého října podnikli teroristé na severovýchodě Sinaje masivní útok, při němž zahynulo přes třicet příslušníků egyptské armády. Sotva byli se státními poctami pohřbeni, přistoupily úřady k odvetným opatřením. Jejich první obětí jsou paradoxně Egypťané.

Už před smutečním aktem bylo z nejvyšších míst v Káhiře slyšet odhodlání terorismus v oblasti sinajsko-gazské hranice jednou provždy vykořenit. Co to bude znamenat v praxi, dozvěděli jsme se vzápětí. Podél celé více než osmimílové hranice Egypt-Pásmo Gazy (cca 14 km) bude na egyptské straně vybudována nárazníková zóna. Její parametry musely znít zlověstně pro místní obyvatele: šířka 500 metrů, přičemž zóna bude zahrnovat příkop (dle některých pramenů vodní) s rozměry dvacet (šířka) na dvacet (hloubka) metrů.

Dlužno dodat, že nejde o oblast z  kategorie hic sunt leones (zde žijí lvi), ani o neobydlenou poušť. Podél hranic s Gazou (přesněji s Pásmem Gazy) žije na egyptské straně bezmála 700 rodin, které zde mají své domy, některé i farmy. A všichni tito lidé jsou adresáty nařízení: opustit své příbytky a svá hospodářství, a to téměř ze dne na den - v šibeničním termínu 48 hodin. Nikoli bez náhrady, vláda má připravené finanční kompenzace, nicméně takováto změna dosavadního způsobu života během dvou dnů přiměla postižené obyvatele, aby s úřady jednali o rozumějším termínu evakuace.

Celá tato zaležitost je dalším důkazem (který už snad ani nepotřebujeme) toho, co každý normálně uvažující člověk dávno ví: že Pásmo Gazy je semeništěm islamistického terorismu. Namířeného nejen proti židovskému státu Izrael, ale stejně tak proti Egyptu, který je státem arabským a islámským (dle preambule nové ústavy – a pozor: nikoli státem islamistickým, což je rozdíl). Bezpečnostní zóna u hranic má dvojjediný cíl: zabránit infiltraci teroristů do Egypta prostřednictvím tunelů vedoucích z Pásma Gazy a zabránit pašování, zejména zbraní, oběma směry. Neboť tunely budou v nárazníkové oblasti zničeny.

Se stejným, ba větším problémem stran gazského terorismu se už léta potýká Izrael. Vždycky, když pohár přeteče, přistoupí jeho letectvo, výjimečně i pozemní vojsko, k odvetné akci – a (politicky korektní) část světa spustí protiizraelskou hysterii. Nejnovější protiteroristická kampaň na západní straně teroristického hnízda (tj. ta, kterou vyhlásil Egypt) nejenže dává za pravdu všem, kdo tvrdí, že Izrael je v právu, neboť se brání systematické agresi teroristů, ale znovu vyvolává naléhavé otázky. Nenastala právě nyní ta pravá chvíle, aby Egypt přestal zaujímat ve vztahu ke Gaze a Izraeli dvojaký postoj, ale spojil síly se sousedem, s nímž má společného nepřítele? Není načase, tváří v tvář obludnému nebezpečí, odvrhnout chamberlainovské vidění událostí a zaujmout jasnou churchillovskou pozici?

Anebo doby, kdy se i ti, kdo se dvakrát nemusí, dokázali spojit proti smrtelnému nebezpečí pro všechny, jsou nenávratně pryč? Modleme se, aby tomu tak nebylo.

A docela na závěr. Čím se to, co nyní chystá Egypt, v principu liší od izraelské blokády teroristické enklávy? (Chytrému napověz ...)

•