Nevysvětlená záhada a pokrytectví EU

• Věnoval jsem čas jedné z leteckých katastrof, která dosud nebyla, a zřejmě nikdy nebude, plně objasněna. Letos od ní uplynulo deset let.

Nebudu zapírat: inspirací byl jeden z dílů dokumentárního seriálu Letecké katastrofy „Osudná noc nad Rudým mořem“. (ČT2 22/7 ve 14:35.)

Ve dvou větách: Egyptský Boeing 737 na trase Šarm aš Šajch – Káhira – Paříž se krátce po vzletu 3. ledna 2004 zřítil do Rudého moře. Při otáčení vlevo se začal stroj samovolně stáčet doprava, což bylo prvotní příčinou tragédie.

Letadlo skončilo v hloubce 1000 metrů jihozápadně od ostrova Tiran (viz obr 2). Zapisovače letu byly sice vyloveny, na rozdíl od trosek stroje, nicméně tato tragédie se navzdory tomu zařadí mezi ty, které nebudou jednoznačně objasněny.

Zajímá mě ta událost z více důvodů. Osobní ponechám stranou a zmíním obecnější. V rámci nedávné debaty o sestřelení jihokorejského boeingu v roce 1983 jsem napsal (a nezískal jsem si tím jen sympatie), že ne každou záhadu (vztaženou k leteckým katastrofám) se podaří stoprocentně vyřešit.

Tak jako více než tři desetiletí zůstává záhadou, proč se let KAL007 z Anchorage do Soulu odchýlil od stanoveného koridoru, zůstává už deset let záhadou, proč se let společnosti Flash Airlines 604 zřítil do moře.

Ti z nás, kdo jezdí na dovolenou do Šarm aš Šajchu, si asi málokdy, když vychutnávají na břehu Rudého moře jeho horizont, vzpomenou, že několik námořních mil od nich leží na dně před vstupem do Tiranské úžiny trosky Boeingu 737, který nedoletěl …

Když jsem se touto záležitostí zabýval, přišla žena s informací, že americká Delta Airlines přestává létat do Izraele. Tím jsme se vrátili do neblahé reality. Letecká společnost oznámila (viz obr. 3), že důvodem je  dopad rakety do blízkosti telavivského Ben Gurionova letiště. Upřesněme: raketa vystřelená teroristy z Pásma Gazy spadla u města Jehud, necelé dva kilometry od letiště. Později během odpoledne a večera přišly zprávy, že leteckých společností, které zareagovaly podobně jako Delta, je víc. Nejen v Americe, ale také v Evropě.

Ve stejné době vydala EU prohlášení, že obrana Izraele vůči raketové agresi Hamasu musí být přiměřená. Opět jsme svědky neuvěřitelného pokrytectví.

Stačila jedna raketa v blízkosti Ben Gurionova letiště – a americké a evropské letecké společnosti v obavách o životy svých klientů okamžitě zareagovaly. Nelze jim to mít za zlé, mají na takové rozhodnutí právo. Dlužno ovšem dodat, že Izraelci žijí pod takovouto hrozbou v posledních týdnech denodenně, přičemž nejde o jednu raketu, ale o více než dva tisíce raket a střel vypálených na jeho území, jak 22/7 napsal egyptský zpravodajský portál Ahramonline. Ve světle tohoto nepoměru jsou jakékoli výzvy k přiměřenosti cosi jako chucpe.

Nebylo by místo podobných výzev v duchu předválečné „chamberlainovské“ politiky appeasementu užitečnější vytvořit na Hamas „churchillovský“ tlak a pomoci Izraeli donutit Hamas kapitulovat?