K „výzvě osmdesáti“ ohledně příliš proizraelské politiky Fialovy vlády

Možná jsem špatně hledal, ale text výzvy osobností veřejného života adresovaný mimo jiné vládě, který se týká politiky vůči Izraeli, jsem našel nejprve až v Britských listech [1].

Znalost textu jsem považoval za podmínku toho, abych se k němu mohl smysluplně vyjádřit. Pokud jde o signatáře [2], to už je jen taková „třešnička na dortu“. O většině platí lidové rčení „proč nejsem překvapen“.

Jsem toho mínění, že jestli něco dělá Fialova vláda dobře, ba téměř výborně, tak je to její politika ve vztahu k Izraeli. Příslovce „téměř“ by v předchozí větě nebylo, kdyby Česká republika přesunula svůj zastupitelský úřad z Tel Avivu do izraelského hlavního města Jeruzaléma. A pokud by měla problém s umístěním východně od bývalé demarkační linie, nechť se s hostitelským státem domluví na nemovitosti v západní části města.

Signatáři výzvy uvádějí, že v politice Fialovy vlády (ve vztahu k arabsko-izraelskému konfliktu; ještě se o tom zmíním níže) čemusi nerozumí. Já zase nerozumím tomu, proč nemohou mít země EU, včetně naší, ambasády v západním Jeruzalémě, když tato část města zůstane, jak jsme ujišťování propagátory tzv. dvoustátního řešení, součástí Izraele, ať už bude tento konflikt někdy v budoucnu vyřešen jakkoli. Tedy: nerozumím tomu, na co se čeká a proč se čeká.

Casus belli současné války v Pásmu Gazy přešli signatáři výzvy velice rychle a jakoby mimochodem: „Útok Hamásu proti izraelským civilistům odsoudily všechny státy EU, podpořily právo Izraele na legitimní obranu, ale také vyjádřily znepokojení nad humanitární krizí v Gaze.“ Hotovo. Dál odstavec pokračuje: „Česká vláda přesto bezvýhradně podporuje současnou izraelskou vládu bez ohledu na humanitární katastrofu, a to jak na mezinárodních fórech a v Izraeli, tak i svou komunikací v České republice. Nerozumíme tomu.“

Co je na tom nepochopitelného? Pokud signatáři respektují právo Izraele na legitimní obranu, pak je třeba jim připomenout, že přesně to se v Pásmu Gazy děje. Nynější válka proti terorismu je vedena v souladu s principem legitimní obrany. Napadeným byl 7. října 2023 Izrael – a tudíž fakt, že česká vláda „bezvýhradně podporuje současnou izraelskou vládu“ je naprosto v pořádku. Stojí na straně obránce. Anebo by měla podporovat nikoli bezvýhradně, ale jenom tak trochu Izrael a tak trochu… koho vlastně? Snad ne Hamas?!

Není pravda, že by česká vláda ignorovala to, co signatáři nazývají humanitární katastrofou v Pásmu Gazy. Tamní situaci totiž neignoruje nikdo, ani Izrael. Spíše to působí tak, že signatáři a jim podobní jinde ve svět ignorují skutečnost, že v Pásmu Gazy je vedena válka. Rád bych na adresu exombudsmanky Šabatové, duchovních Halíka a Malého, pražského komunálního politika Čižinského, politologa Barši, spisovatelek Denemarkové a Wagnerové a všech ostatních položil dotaz: Mají snad recept na to, jak válčit se zákeřným teroristickým nepřítelem, který zbaběle zneužívá vlastní obyvatele jako lidské štíty, operuje v chráněných civilních objektech (obydlí, školy, nemocnice, mešity a kostely), brání lidem v evakuaci z bojových zón a rozkrádá humanitární pomoc, aby přitom nedocházelo ke ztrátám v civilním sektoru a oné humanitární krizi? Odpovím si sám: Žádný takový recept nemají, protože neexistuje. Představa, že by Izrael měl válčit „jinak a lépe“ je jedna z iluzí, která je společným jmenovatelem všech, kdo se k výzvě přihlásili.

Jaké štěstí, že tito lidé nemohli mít rozhodující slovo v době světové války s nacistickým Německem.

Obsah výzvy je ukázkou sebeklamu a naivity autorů, což lze doložit větou „věříme, že pouze konzistentní politika, založená na posilování mezinárodního práva a institucí, je garantem naší bezpečnosti a cestou ke spravedlivému řešení konfliktů“. Jako vize – úžasné. V praxi – nepoužitelné. Jak chtějí signatář přimět k „posilování mezinárodního práva“ teroristy, ať už je to Hamas nebo Palestinský islámský džihád, případně Islámská stát či Al Kajda? Absurdní. Teroristy je nutné pouze likvidovat, likvidovat a znovu likvidovat. Lidé pod výzvou podepsaní si zřejmě ne dost jasně uvědomují, že islamističtí teroristé nepředstavují smrtelné nebezpečí pouze pro Izrael, ale také pro nás včetně samotných lidskoprávních aktivistů. Lidé s liberálními názory například na homosexuální vztahy by přišli na řadu mezi prvními. A přesto jsou to oni, kdo nevybíravě plísní Izrael, který svět těchto zrůd zbavuje.

Cílem signatářů bezpochyby je, aby se humanitární krize v Pásmu Gazy zmírnila, ideálně aby skončila. K tomu vede jediný způsob, který zahrnuje tři body: 1) okamžité propuštění unesených rukojmí; 2) ukončení agrese proti Izraeli vedené Hamasem; 3) kapitulace Hamasu.

Nic z toho ovšem signatáři ve výzvě neuvádějí. Naopak chtějí změnu české politiky, aby byla v obecné rovině méně proizraelská – a tedy patrně víc propalestinská, což z nemalé části znamená proteroristická.

Podívejme se na jejich čtyři požadavky jednotlivě.

Ad 1. Požadavek, aby se česká vláda „připojila se k výzvě Mezinárodního soudního dvora pro okamžité zajištění dostatečné humanitární pomoci obětem konfliktu“. Připojování se kpodobným výzvám je sice chvályhodné, ale pro praktickou politiku nemusí mít vůbec žádný význam. Stejný Mezinárodní soudní dvůr, o němž je ve výzvě řeč, v rámci vyhlašování předběžných opatření souvisejících z žalobou JAR proti Izraeli, apeloval 12. ledna 2024 na Hamas, aby okamžitě propustil zadržovaná rukojmí. Dnes, kdy toto píšu, je 7. února a jak Hamas zareagoval? Nijak. Podobné apely ho prostě nezajímají.

Ad 2. Požadavek, aby se česká vláda „postavila jasně proti veškerému násilí na civilistech a proti jednání extremistů na obou stranách“. Postavit se teoreticky může proti čemu chce, ale dokud někdo nevymyslí způsob, jak ve válce s teroristy vedené v městské zástavbě, kde místní lidé hrají roli lidských štítů, zabránit škodám na civilistech, budou to jenom prázdné fráze. Mnohem závažnější je formulace hovořící o „jednání extremistů na obou stranách“. Pokud nebude vysvětleno, koho tím signatáři myslí na izraelské straně, vystaví se velice vážnému podezření, že mezi teroristické zabijáky Hamasu na jedné a vojáky bránící se izraelské armády na druhé straně kladou rovnítko. Něco takového je nepřijatelná nehoráznost.

Ad 3. Požadavek, aby česká vláda „podpořila kroky mezinárodního společenství ke spravedlivému vyrovnání mezi Izraelci a Palestinci a zajištění bezpečného soužití obou národů“. Podpořit takové kroky je obecně jistě užitečné, ale musí to být kroky smysluplné a realistické. Pokud signatáři mají na mysli tzv. dvoustátní řešení, k němuž se mimochodem česká vláda hlásí, které je prezentováno jako jediný možný model řešení konfliktu, pak je to sázka na cestu, která k míru nevede a nepovede. Chce-li mezinárodní společenství skutečně přispět k míru, musí účinně tlačit na palestinské Araby, aby se zbavili teroristů a terorismu. Což je ovšem požadavek stejně iluzorní jako chtít po Putinovi, ať ukončí válku na Ukrajině, stáhne vojáky za její hranice, zaváže Rusko k placení reparací a pak odstoupí, odletí do Haagu a dobrovolně se vydá Mezinárodnímu trestnímu soudu. Dlužno dodat, že dokud se Palestinci nevzdají terorismu, nebude mír v oblasti nikdy.

Ad 4. Požadavek, aby česká vláda „zdůraznila lidský přístup ke všem obětem konfliktu a tím přispěla k obnoveni mírového procesu a k naději na lepší budoucnost pro všechny“. Další vznešená věta bez praktického smyslu. Přispět k obnovení mírového procesu mohou především sami palestinští Arabové, když splní svůj slib z roku 1993 o zřeknutí se terorismu. Myšleno se vším, co k tomu patří. To mimo jiné znamená, že teroristické formace jako Hamas, Palestinský islámský džihád a další budou rozpuštěny a samozřejmě nebudou součástí demokratický voleb. (U nás po druhé světové válce také nebyly součástí demokratických voleb nacistické či neonacistické strany – a nikdo se tomu nedivil.)

Osobní závěr autora.  Výzvy vznikají, podepisují se, vrší se jedna na druhou. Jsou nedílnou součástí života v demokracii. Občas je užitečné zapamatovat si, kdo z osobností tu kterou výzvu podpořil. Tato „výzva osmdesáti“ jistě nebude mít na politiku vlády žádný vliv, alespoň doufám. Je však dobré vědět, komu z veřejně známých osobností tak moc vadí jasná proizraelská orientace Fialova kabinetu. Patrně víc by jim vyhovovala názorová neukotvenost vlády předchozí, jejíž předseda v neděli popřel to, na čem tak „samozřejmě“ trval v sobotu. Mohou se radovat. Když vydrží do voleb, dočkají se.

?

ODKAZY

[1]

https://blisty.cz/art/117487-vyzva-ke-zmene-postoje-ceske-vlady-ke-krizi-na-blizkem-vychode.html

[2]

https://www.petice.com/vyzva_ke_zmn_postoje_eske_vlady_ke_krizi_na_blizkem_vychod?fbclid=IwAR1wpyXKnkSleMydG9CCVJsdA_OYL_xBEAxnqfXpP6PUXwel1dZmb4juyTY