Křesťané upozorňují na děsivé důsledky přijetí navrhované soudní reformy v Izraeli

Joel C. Rosenberg je šéfredaktorem zpravodajských a názorových serverů All Israel News a All Arab News. Analytik blízkovýchodního dění, renomovaný autor a evangelikální lídr. Američan žijící v Jeruzalémě.

19. března se svěřil s velkými obavami. Na All Israel News publikoval článek, který začíná odstavcem:

Je možné, že by izraelská vláda mohla letos přijmout legislativu, která by zakázala lidem sdílet poselství evangelia právě v zemi, kde se Ježíš narodil, kde byl vzkříšen, kázal, zemřel, pohřben a vstal z mrtvých?

A odpovídá: „Bohužel ano.“

Z čeho vychází? Z návrhu novely zákona, která by zpřísnila postihy za aktivity mající za cíl přimět osoby jedné víry k úvahám o konverzi, přestupu na jinou víru, jiné vyznání. Takový návrh přeložili v lednu 2023 dva poslanci izraelské sněmovny za ultraortodoxní stranu Sjednocený judaismus Tóry  - Moše Gafni a Jaakov Ašer.

V čem by toto zpřísnění spočívalo?

Nejprve nezbytný úvod do tématu. Podle nyní platné izraelské legislativy lze odsoudit někoho, kdo jiného přiměje ke změně náboženského vyznání, a to v případě, že to není (zjednodušeně řečeno) zadarmo. Paragraf 174A Trestního zákona Státu Izrael stanoví pět let vězení nebo pokutu 150 tisíc nových šekelů (NIS) tomu, kdo jinému dá nebo slíbí dát peníze, cennou protihodnotu nebo jiný materiální benefit s cílem přimět ho, aby změnil své náboženské vyznání. Dle paragrafu 174b osoba, která takovou nabídku přijme, bude potrestána tříletým odnětím svobody nebo pokutou 49,8 tis NIS. Totéž se týká i přijetí zmíněných výhod ve snaze přimět třetí osobu ke změně vyznání.

Abychom dobře porozuměli všem souvislostem uvedeným  v tomto textu níže, musím se zmínit o dalších ustanoveních izraelské legislativy.

V paragrafu 13A  Zákona o právní způsobilosti a opatrovnictví je stanoveno, že náboženské vyznání nezletilého nelze změnit, pokud k tomu oba rodiče nedají písemný souhlas nebo pokud soud nepovolí změnu na základě  žádosti jednoho z rodičů nebo na žádost opatrovníka.

S tím souvisí dva paragrafy Trestního zákona. Paragraf 368A říká, že kdo vykoná náboženský obřad nebo jiný úkon, který povede ke změně náboženství nezletilé osoby, a stane-li se tak v rozporu s paragrafem 13A Zákona o právní způsobilosti a opatrovnictví (viz výše), vystaví se hrozbě šesti měsíců vězení. Stejný trest hrozí podle paragrafu 368B osobě, která přiměje nezletilého ke změně náboženství tím, že ji přímo osloví (rozumějme bez obřadu).

Co tedy poslanci Gafni a Ašer navrhují? Aby trestná byla (kromě ustanovení paragrafu 174A) jakákoliv komunikace jedné osoby s jinou ve snaze přimět ji ke změně náboženské víry. Tedy aniž by v tom hrály roli peníze, cenná protihodnota nebo materiální benefit. V takovém případě navrhují trest odnětí svobody v délce jednoho roku, v případě, že by šlo o působení na nezletilou osobu dva roky vězení. V návrhu se hovoří o působení nejen přímém (ústní komunikace člověka s člověkem), ale také digitálním, emailem nebo online.

Gafni s Ašerem navrhují také zpřísnění trestu dle paragrafu 368A Trestního zákona (opět viz výše): místo šesti měsíců by šel pachatel do kriminálu na dva roky. Paragraf 368B navrhují zrušit.

Aby bylo jasnější, o co oběma poslancům jde především, uvádějí ve zdůvodnění svého návrhu, že v poslední době se zvýšily pokusy misionářských skupin, zejména křesťanů, usilujících (u nekřesťanů) o konverzi náboženství. Dodávají, že někdy tyto pokusy nezahrnují příslib peněz nebo materiálních benefitů, a proto nejsou podle současného zákona nezákonné, ale mnoho negativních následků takového jednání, včetně psychických škod, vyžaduje zásah zákonodárce.

Jinými slovy jde o zákaz činnosti, která je základem křesťanství: šíření evangelia.

A to by podle Joela C. Rosenberga představovalo vážný problém. Pokud by totiž návrh získal v parlamentu podporu a hrozilo by, že bude schválen, způsobil by Netanjahuově vládě velké potíže. Vyvolal by zásadní střet s evangelikálními křesťany ve Spojených státech a v celém světě, přičemž evangelikálové patří k největším zastáncům Státu Izrael. V USA patří k evangelikálním denominacím asi 60 milionů věřících, celosvětově jich je desetkrát tolik.

Rosenberg soudí, že takováto legislativa by vyvolala ostrou kritiku v Kongresu jak ze strany republikánů, tak demokratů, v exekutivě, mezi guvernéry USA a dalšími, kdo milují Izrael a vždy stáli na straně židovského státu; nyní by se ostře postavili proti snahám umlčet ve Svaté zemi Ježíšovy následovníky.

Bývalý americký ambasador pro mezinárodní náboženskou svobodu Sam Brownback, oddaný přítel Izraele, který sloužil za Trumpovy administrativy, varoval, že přijetí této novely představuje obrovskou hrozbu pro svobodu slova, lidská práva a náboženskou svobodu. Připomněl článek 18 Všeobecné deklarace lidských práv, kterou Izrael přijal:

Každý má právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženství; toto právo zahrnuje v sobě i volnost změnit své náboženství nebo víru, jakož i svobodu projevovat své náboženství nebo víru sám nebo společně s jinými, ať veřejně nebo v soukromí, vyučováním, prováděním náboženských úkonů, bohoslužbou a zachováním obřadů.

Rosenberg dále píše, že „navrhovaná legislativa by postavila mimo zákon veškeré snahy lidí jedné víry, kteří jakýmkoliv způsobem chtějí diskutovat nebo se snaží přimět lidi jiné víry, aby uvažovali o změně svého současného náboženského přesvědčení“. Podle něj je zřejmé, že primárním cílem návrhu novely je zakázat následovníkům Ježíše podávat svědectví o tom, proč věří, že Ježíš je Mesiáš a Bůh v naději, že by Izraelci mohli zvážit, že se stanou Jeho následovníky.

Autor vysvětluje, že návrh nehodnotí jako zločin toliko prostý osobní rozhovor o Ježíši s jinou osobou. Nezákonným by se stalo také vytváření a zveřejňování videí přibližujících evangelium Izraelcům židovské a muslimské víry – a vlastně komukoliv, kdo je jiného než křesťanského vyznání. Stejně tak vydávání knih a jiné tištěné literatury, prezentace online článků, podcastů a jiných mediálních forem, jejichž prostřednictvím by byl vysvětlován život a služba Ježíše a Jeho poselství obsažené v Novém Zákoně. Také diskuse o poselství evangelia prostřednictvím emailů, SMS, klasických dopisů nebo komunikace na sociálních sítích včetně odpovědí na otázky odeslané lidmi, kteří nejsou Ježíšovými následovníky.

Pěti slovy: totální zákaz jakékoli formy evangelizace. (Napadá mě: něco takového neexistovalo ani v dobách tuhé normalizace v Československu – viz návštěva evangelisty Billyho Grahama v naší zemi v roce 1982 – LS.)

POSTOJ PREMIÉRA

Rosenberg se samozřejmě nemohl vyhnout zásadní otázce: Dovolí Benjamin Netanjahu, velký přítel evangelikálů, aby tento protikřesťanský návrh prošel? Podle autora premiérovi slouží ke cti, že nikdy v minulosti nedovolil, aby něco takového legislativním procesem prošlo. Tedy ani on, ani jeho středopravicová strana Likud. Důvod: Netanjahu a většina jeho partaje, ne-li všichni, vždy prokazovali, že jsou neústupnými zastánci židovského státu jako liberální demokracie. Vždy věřili, že i nepopulární názory musí mít právo, aby byly v Izraeli zastávány a vyjadřovány a že práva náboženských a etnických menšin musí být chráněna v rámci právního státu. Netanjahu a Likud proto odmítali výslovné porušování svobody slova, do očí bijící porušování náboženské svobody a agresivní útoky na základní lidská práva.

Navíc: Netanjahu se za poslední tři desetiletí osvědčil jako velký přítel evangelikálních křesťanů. I když se teologicky neshodne s evangelikály na tom, kdo je Ježíš, dlouho považoval evangelikální komunitu za skutečné požehnání a strategický přínos pro Stát Izrael a židovský národ na celém světě. Premiér se pravidelně setkává s křesťanskými vůdci ze široké škály denominací a často vystupuje na křesťanských konferencích a fórech, včetně „Summitu křesťanských médií“, který každoročně pořádá v Jeruzalémě izraelský Vládní tiskový úřad.

Toto vše a mnoho dalšího je samozřejmě pozitivní. Rosenberg ale přesto klade otázku: Proč může být letošní rok jiný?

Vysvětluje, že vůdci evangelikálních křesťanů a mesiánských Židů (Židé věřící v souladu s křesťanským učením, že Ježíš je Mesiáš - LS) se ve vyjádřeních pro server All Israel News netajili obavami, že v současném politickém prostředí by se návrh Gafniho a Ašera snadno mohl stát zákonem. Neboť v nynějším Knesetu zasedá velký počet poslanců ortodoxního a ultraortodoxního přesvědčení. Ti jsou v současnosti agresivnější než kdykoli dříve a snaží se prosadit zákony v souladu se svým teologickým pohledem na svět.

Tito zákonodárci jsou přesvědčeni, že Netanjahu si nemůže dovolit přijít o jejich hlasy (v tom mají plnou pravdu - LS), pakliže chce zůstat u moci a prosazovat své další důležité politické priority včetně zastavení íránského jaderného programu, normalizaci vztahů se Saúdskou Arábií, posílení izraelské ekonomiky a rozsáhlou justiční reformu. A právě tato reforma vzbuzuje u evangelikálních a mesiánských lídrů vážné obavy.

Pokud by totiž prošel návrh zákona, kterým by bylo možné pouhou většinou 61 hlasů poslanců zvrátit rozhodnutí Nejvyššího soudu, mohlo by to vážně ohrozit lidská práva a občanské svobody všech menšin v zemi, včetně náboženských skupin jako jsou Ježíšovi následovníci. Neboť, dovozuje Rosenberg, pokud by Nejvyšší soud novelu Gafni-Ašer jako neústavní zrušil a Kneset by mohl tento verdikt těsnou většinou svých členů (61) přehlasovat, znamenalo by to zákaz všech forem evangelizace v Izraeli a ztrátu právní ochrany těch Židů i Nežidů – Izraelců i cizinců -, kteří milují Ježíše a chtějí o Něm říci ostatním.

Joel C. Rosenberg to definuje jako nový významný a znepokojivý vývoj v Izraeli, kterému se jeho zpravodajský server bude i nadále podrobně věnovat.

Návrh novely Gafni-Ašer je konkrétní ilustrací toho, jak neblahé důsledky pro jistou izraelskou minoritu – paradoxně tu, která patří mezi nejoddanější přátele Izraele – by měla soudní reforma, kdyby prošla v té podobě, jak ji navrhuje a nekompromisně prosazuje současná vládní koalice.

(Zpracováno podle All Israel News - „EXCLUSIVE: Two Knesset members propose legislation to outlaw sharing the Gospel in Israel and send violators to prison – could it become law?“/19. 3. 2023)