Bude i toto hodnoceno jako provokace?

Jordánská centrální banka vydává v těchto dnech novou, pátou emisi bankovek – jordánských dinárů (1 JOD ? 31,80 CZK). Jsou opatřeny kvalitnějšími ochrannými prvky a částečně také novým vyobrazením.

Kdo se s jordánskými bankovkami jíž setkal, například během dovolené v hášimovském království, dobře ví, že existují v nominálních hodnotách 1, 5, 10, 20 a 50 JOD. Pozorní uživatelé jistě zaznamenali, že na nich jsou čtyři dosavadní panovníci země a vedle toho zakladatel moderní hášimovské dynastie.

Tady je přehled vyobrazených panovníků na lícní straně:

1 JOD … Husajn ibn Alí al Hašími, král Hidžázu, zakladatel moderní éry hášimovské dynastie;

5 JOD … Abdalláh I., zajordánský emír, první král Jordánska;

10 JOD … Talal I., druhý jordánský král;

20 JOD … Husajn I., třetí jordánský král;

50 JOD … současný jordánský panovník Abdalláh II.

Server The Jordan Times napsal 7. ledna 2023, že nová emise jednodinárových bankovek byla vydána na konci prosince 2022. Vladař na aversu se nezměnil; to platí o všech ostatních bankovkách páté emise, na rubové straně je vyobrazen jordánský národní pták – hýl sinajský.

Nyní tedy Jordánská centrální banka zveřejnila podobu zbývajících bankovek, které budou dány do oběhu postupně. Jak je zřejmé z videa níže, na reversu jsou obrázky významných pamětihodností (např. amfiteátr v Džaraši na sz království) nebo pozoruhodných přírodních útvarů.

Pozornost ovšem poutá lícní strana 50dinárové bankovky. Vedle portrétu krále vidíme pohled na Jeruzalém z Olivetské hory, tedy na Chrámovou horu, s vyobrazením Skalního dómu a mešity Al Aksa. Co to znamená?

Že na bankovce Jordánského království s nejvyšší nominální hodnotou jsou vyobrazeny historické cenné náboženské pamětihodnosti, které se ovšem nachází na území jiného státu; nejsou součástí jordánského teritoria. Chrámová hora včetně obou svatyň je součástí hlavního města Izraele; s Jordánskem má hora společného pouze to, že Izrael uznává právo jeho náboženské nadace Waqf na náboženskou správu tamních muslimských svatých míst, což je jeden z izraelských vstřícných kompromisních kroků majících za cíl snížit napětí na tomto neuralgickém bodu Svaté země.

Ovšem vyobrazení Chrámové hory na jordánské bankovce vedle portrétu panovníka vyvolává dojem, že tato lokalita patří Jordánsku, potažmo Arabům, muslimům. To ale není pravda. Pokud bychom měli tuto záležitost poměřovat stejným metrem, jaký Arabové použili v minulých dnech na hodnocení návštěvy izraelského ministra na Chrámové hoře, měli bychom plné právo říci, že jde o jordánskou provokaci.

Ptám se: dojde kvůli tomu k hysterii podobné té, kterou vyvolala návštěva Ben Gvira na Chrámové hoře? Bude kvůli jordánské bankovce zasedat Rada bezpečnosti? Bude svět pobouřen?

Troufnu si tvrdit, že nikoli. Vlastně to vím jistě. Na dosavadní, stále platné 20dinárové bankovce je na rubové straně vyobrazen Skalní dóm v Jeruzalémě, tedy objekt nacházející se v izraelském hlavním městě a podléhající plné izraelské suverenitě. U toho nápis „The Hashemite Kingdom of Jordan, Central Bank of Jordan“.

Jak by se Ukrajincům líbilo, kdyby na nové ruské 2000rublové bankovce byl místo unikátního Ruského mostu ve Vladivostoku obrázek Kyjevskopečerské lávry, což by mělo implikovat dojem, že tento náboženský komplex patří Rusku, třebaže se nenachází na jeho území? Anebo kdyby v době, kdy ve Spolkové republice platily marky, nebyli na 1000markovém platidle vyobrazeni bratři Grimmové a historické budovy města Kasselu, ale spolkový prezident a historické chrámy v polském městě Wroclaw (kdysi německém městě Breslau)? Jak by se to Polákům zamlouvalo?

13minutová návštěva izraelského ministra na izraelské Chrámové hoře vyvolala neskutečný mezinárodní povyk – prý jde o provokaci. Vyobrazení izraelské Chrámové hory na jordánské bankovce vedle portrétu jordánského krále světu nevadí – to provokace zjevně není. Dvojí metr? Co jiného!

VIDEO YUTUBE/Vyobrazení nových jordánských bankovek v hodnotě od 5 do 50 JOD.