Předvánoční chyby

V předvečer Štědrého dne (tedy 23. 12.) přinesl web novin The Jerusalem Post v sekci „Křesťanský svět“ informaci izraelského Ústředního statistického úřadu obsahující řadu dat a čísel týkajících se tamních křesťanů.

Článek „Merry Christmas: Israel's Christian population thriving, new data shows“ (Veselé Vánoce: Křesťanské populaci v Izraeli se daří, ukazují data). V jisté nadsázce lze říci, že se jí daří až příliš, protože podle údaje na serveru čítá 9,1 procenta celkové populace. Což je ovšem matematicky nemožné, pakliže platí, že Izrael má podle oficiálních údajů (zaokrouhleně) 9,6 milionu obyvatel. Z toho 9,1 procenta je (opět zaokrouhleně) 874 tisíc.

Tolik křesťanů ovšem v Izraeli nežije – stejný server uvádí, že jich je (znovu zaokrouhleně) 183 tisíc. Vztaženo procentně k počtu obyvatel izraelského státu je to (stále zaokrouhleně) 1,9 procenta.

Jsme-li konfrontování s takovouto zásadní nepřesností, logicky pak přistupujeme k dalším číselným údajům s nemalou mírou obezřetnosti. Protože ale jiná čísla k dispozici nemáme, musíme vzít zavděk tím, co napsal zmíněný server a doufat, že uvedená chyba byla v článku jediná. (Bohužel nebyla, jak uvidíme.)

Jak si tedy křesťané v Izraeli vedou?

Základní informace: statistické údaje jsou aktualizované k roku 2021.

Naprostou většinu křesťanské populace v Izraeli, 75,8 %, tvoří izraelští Arabové (z oněch 183 tisíc). Z celkového počtu arabské populace v Izraeli pak tvoří křesťané 6,9 %. Z předcházejícího údaje vyplývá, že nearabských křesťanů je ze všech vyznavačů víry v Krista 24,2 %. Tedy něco přes 44 tisíc. Z nich většinu tvoří rodinní příslušníci Židů, kteří se přistěhovali do Izraele v souladu se Zákonem o návratu (který je nyní v Izraeli po volbách předmětem vášnivých diskusí, neboť část nové koalice chce podmínky pro imigraci do Izraele – a tedy tuto normu – zpřísnit, ale to je téma na jiný článek), a jejich v Izraeli narození potomci.
Kde křesťané nejvíce žijí? Arabové: V Severním distriktu (přes 70 %) a v distriktu Haifa (13,6 %). Nearabští křesťané: přes 36 % také na severu Izraele, leč 39 % dává přednost Tel Avivu o oblasti Centrálního Izraele.

Města s největší křesťanskou populací:

Arabové

Nazaret … 21 000

Haifa … 16 700

Jeruzalém … 12 900

Šfaram (na severu Izraele) … 10 500

Nearabové

Haifa … 3 900

Tel Aviv a Jaffa … 3800

Jeruzalém … 3 400

Pro srovnání: Tempo růstu populace všech tří hlavních náboženských skupin v roce 2021:

Křesťané … 2 %

Židé … 1,6 %

Muslimové … 2,2 %
O rok dříve (2020) bylo v Izraeli oddáno (v příslušných církvích) 582 křesťanských párů (myšleno ženich = muž a nevěsta = žena). Pokud jde o věk snoubenců při prvním sňatku, ten se u ženichů pohyboval v průměru na hodnotě 30,6 let, zatímco nevěsty byly o něco mladší – 26,8 let. O rok později eviduje statistika počet 2432 narozených dětí, z toho dle The Jerusalem Postu 1947 novorozenců povily arabské křesťanky a 685 nearabské. Zde jsme opět u číselného problému, protože 1947 + 685 není 2434, takže správný údaj, troufnu si tvrdit, je v případě arabských křesťanských matek 1749 (opět „tiskařský“ šotek). Pak už údaje sedí. Poměr narozených křesťanských ratolestí Arabové vs Nearabové je tedy 72 % ku 28 %.
Poslední číslo z tohoto šetření. Průměrný počet nezletilých dětí je v křesťanských rodinách nejnižší, naproti tomu – bez překvapení – v muslimských rodinách nejvyšší:

Křesťanské rodiny celkem … 1,86

Křesťanské arabské rodiny … 1,94

Židovské rodiny … 2,24

Muslimské rodiny … 2,62

Demografická výzva pro židovské obyvatele židovského státu je tedy zřejmá.
Statistika ovšem neříká, ke kterým církvím izraelští křesťané patří nejvíce. Pro úplnost jen telegraficky. Na prvním místě co do počtu věřících je Melchitská řeckokatolická církev, následovaná Řeckou ortodoxní církví; obě se podle dostupných údajů (pakliže se jim dá věřit) podílejí na celkovém „koláči“ asi 70 %. O zbývajících 30 % se dělí třetí v pořadí Římskokatolická církev a pak řada východních pravoslavných a katolických církví (mezi nimi Maronitská, Syrská katolická, maronitská i ortodoxní, Etiopská ortodoxní a Koptská církev) jakož i Ruská pravoslavná a Anglikánská církev a také menší protestantské a evangelikální denominace.

Jenom pro srovnání. Uvádí-li The Jerusalem Post, že křesťanům se v Izraeli daří, pak totéž nelze říci o jejich bratrech a sestrách ve víře žijících na území Palestinské autonomie (PA). Palestinská výzkumná instituce „Center for Policy and Survey Research“ zveřejnila letos v únoru na svém webu analýzu toho, proč tamní křesťané z teritorií pod správou PA emigrují. Čísla zveřejněná touto institucí připomínají procentuální počet palestinských křesťanů vztažený k celkové populaci, který vzešel ze sčítání lidu:

Rok 1997 … první sčítání po ustavení PA … 1,5 %

Rok 2007 … druhé sčítání … 1,2 %

Rok 2017 … třetí sčítání … 1,0 %

Ano, počty křesťanů v PA klesají. Proč asi?