Unikátní nápis

Patří k nejvýznamnějším archeologickým nálezům všech dob. Tak tento písemný poklad hodnotí Geršon Galil, profesor biblických studií a starověkých dějin na Haifské univerzitě v Izraeli.

Referuje o něm web novin The Jerusalem Post („Proof of biblical kings of Israel, Judah deciphered on Jerusalem rock inscriptions“/16. 12. 2022). O co jde? O nově rozluštěný starověký nápis na zdi Ezechiášova tunelu v Jeruzalémě.

Kdo byl Ezechiáš a čemu tunel sloužil?

Ezechiáš byl v pořadí 14. panovník starověkého Judského království; vládl na přelomu 8. a 7. století př. Kr. Kromě jiného nechal vybudovat tunel, který sloužil jako skalní akvadukt – přiváděl vodu z pramene Gihon do rybníka Siloe (též Šiloaš).

K dosud známému Šiloašskému nápisu (nalezenému v 19. století a popisujícímu stavbu díla) přibylo nyní pět nových, o nichž se mělo za to, že vlastně žádnými nápisy nejsou; zřetelné bylo pouze ohraničení, nikoli text samotný. Klíčový význam má nápis č. 3 objevený už v roce 1909 jako zdánlivě „prázdný“ textu“. Teprve nedávno bylo zjištěno, že ohraničení obsahuje i nápis.

Ten se nachází v poli o rozměrech 48 x 38 cm; 1,4 m od země. Obsahuje 11 řádků, 64 slov a 243 písmen (ve starohebrejštině). Ačkoli zub času se na textu podepsal (pochází z 8. století př. Kr.), podařilo se jej rozluštit.

O čem se v nápise č. 3 píše?

O tom, že Ezechiáš, syn Achazův, král judský, vystavěl rybník a vodní kanál a že 17. roku, druhého dne čtvrtého měsíce své vlády přivedl tunelem do města vodu.

Dále nápis uvádí, že král pobil Filištínské od Akaronu (Ekronu) po Gazu a umístil tam jednotku judské armády.
 

V další pasáži je připomenut Ezechiášův boj proti modloslužbě. Zničil pohanské obrazy, na kusy rozsekal Nechuštána (měděného hada, které na poušti při návratu z Egypta nechal zhotovit Mojžíš (ovšem nikoli jako modlu), zlikvidoval výsosti (místa pohanské modloslužby) a sochu bohyně Ašéry.

V závěrečné části je zmíněno bohatství, které král Ezechiáš shromáždil – ve svých pokladnicích i v Domě Hospodinově (Prvním chrámu). Hojnost stříbra a zlata, parfémů a dobrých mastí.

Unikátnost tohoto skalního nápisu vynikne při porovnání s tím, co se o králi Ezechiášovi píše v Bibli:

(Ezechiáš) odstranil posvátná návrší, rozbil posvátné sloupy, skácel posvátný kůl, na kusy roztloukl bronzového hada, kterého udělal Mojžíš a jemuž až do oněch dnů Izraelci pálili kadidlo; nazvali jej Nechuštán. Vybil Pelištejce až po Gázu, dobyl jejich území, jak hlídkovou věž, tak opevněné město. (2. Královská, kapitola 18.)

A ve 20. kapitole téže knihy je uvedeno:

V ten čas poslal Beródak-baladán, syn Baladánův, král babylónský, Ezechiášovi dopisy a dar, neboť uslyšel, že onemocněl. Ezechiáš vyslechl posly a ukázal jim celou svou klenotnici, stříbro a zlato, různé balzámy, výborný olej i svou zbrojnici a všechno, co se nacházelo mezi jeho poklady. Nebylo nic, co by jim Ezechiáš ve svém domě a v celém svém vladařství nebyl ukázal. O ostatních příbězích Ezechiášových, o všech jeho bohatýrských činech a jak udělal rybník a vodovod, jímž přivedl vodu do města, se píše, jak známo, v Knize letopisů králů judských.

Porovnání je fascinující. V nápise v tunelu je „v kostce“ uvedeno to podstatné z Ezechiášova života, co se píše na různých místech v Bibli. Protože ale biblický text byl napsán později, je zřejmé nejen to, že nápis v tunelu je starší, ale ještě něco významnějšího. Jde o nejstarší dosud nalezený biblický zápis vůbec. Protože text dosud považovaný za nejstarší – svitky Ketef Hinnom - jsou o století mladší a světoznámé Kumránské rukopisy, ve své době senzace, vznikly ještě později – ty nejstarší se datují do 2. století př. Kr.

Prof. Galil z toho dovozuje, že obsah biblických knih První a Druhá královská je založen na textech pocházejících z kronik a královských nápisů a že tedy Bible odráží historickou realitu, nikoli lidskou fantazii. Ostatně sama Bible říká, že neobsahuje všechny historické události – viz zmínku o Knize letopisů králů judských (žel nedochovaných).

Nápis v tunelu patří mezi nejprůkaznější důkazy tisíciletého historického pouta mezi židovským národem a Zemí izraelskou, v tomto případě s Judeou.