Válka: O zbloudilých střelách

Ačkoli ukrajinský prezident Zelenskyj trvá na tom, že do Polska pronikla a zabíjela tam raketa vypuštěná armádou agresora, většina ostatních zainteresovaných zemí má za to, že šlo o ukrajinskou zbloudilou střelu.

Se zbloudilými střelami má bohaté zkušenosti Izrael. Korespondent a analytik novin  The Jerusalem Post  Seth J. Frantzman je přesvědčen, že Ukrajina a Polsko by se mohly v této oblasti od Izraele ledasčemu přiučit. Alespoň tak lze rozumět nadpisu článku „Stray missiles: What Ukraine, Poland can learn from Israel“ (16. 11. 2022) – Zbloudilé střely: Jaké poučení si mohou vzít od Izraele Ukrajina a Polsko.

Osobně nejsem přesvědčen o tom, že izraelská zkušenost by mohla být oběma zemím bezprostředně užitečná, na druhou stranu obsahuje Frantzmanův text několik pozoruhodných myšlenek, z nichž ty nejzajímavější budou součástí tohoto příspěvku.

Autor píše, že složitá situace na válečném nebi nad Ukrajinou si vyžaduje, aby ukrajinská protivzdušná obrana (PVO) reagovala na ruské řízené střely a útoky prostřednictvím dronů. Rusko se snaží narušit ukrajinskou energetickou síť a terorizovat obyvatelstvo; není tedy divu, že nějaká ta střela může zabloudit přes hranici, v tomto případě do Polska.

Polsko a další země, ať už s Ukrajinou sousedí nebo jsou v dosahu raket PVO a řízených střel, se tedy musí mít na pozoru před hrozbou, kterou tyto systémy představují. A zde Frantzman nabízí první srovnání. Izrael se již dlouho potýká s hrozbou raketových útoků nejen ze strany teroristických skupin, ale také s problémem, který představují zbloudilé rakety odpálené PVO syrského režimu.

Autor po popisu fungování PVO (přehledový radar, řídící a velitelské vozidlo, radar monitorující cíl, odpalovací vozidla), a připomenutí, že rakety PVO mají dosah několik stovek kilometrů, konstatuje, že Ukrajina používá různé systémy PVO, stejně tak Rusko, které má několik systémů PVO a řízených střel. To znamená, že více zemí sousedících s Ukrajinou může být v dosahu zbloudilých střel.

Doplňuje několika příklady z jeho regionu:

- V březnu 2017 byla syrská raketa země-vzduch zachycena izraelským systémem PVO „Arrow“ poté, co se zjevně odchýlila z kurzu a mířila k Izraeli. Trosky dopadly podle tehdejší zprávy BBC v Jordánsku.

- V červenci 2019 zasáhla zbloudilá syrská raketa S-200 (ruského původu) Kypr, asi 225 km od Sýrie (obr. 1).

- V červenci 2018 spadla zbloudilá raketa S-200 v Turecku (obr. 1).

- V živé paměti je ještě incident ze září 2018, kdy syrská PVO omylem sestřelila letoun spřáteleného státu – ruský vojenský iljušin s 15 vojáky na palubě, kteří všichni zahynuli;

- A konečně, v dubnu 2021 raketa syrské PVO zbloudila dokonce až do jihoizraelského Negevu (obr. 1).

Tento stručný přehled by měl být podle Frantzmana poučením pro pochopení toho, co se patrně stalo v úterý (15. 11.) v Polsku. S-300 či jiné typy raket se mohou odchýlit z kurzu, případně mohou hledat cíl a ten může být zneškodněn jiným systémem PVO a raketa může pokračovat v letu. Autor připomíná, že podrobnosti toho, co se vlastně v Polsku odehrálo nejsou (zatím) zcela jasné.

Co z toho Frantzman vyvozuje? Že země v oblasti kolem konfliktu na východě Evropy budou potřebovat víc radarových systémů a nejspíš i kvalitnější radarové systémy, aby dokázaly účinněji čelit aktuálním hrozbám. Rusy používané rakety a drony jsou příkladem toho druhu hrozby, s níž se musí PVO nejen napadené země potýkat. Polsko a další státy v oblasti budou muset mít jistotu, že jejich PVO a varovné systémy jsou schopné efektivně tyto hrozby detekovat. I zde může být Izrael dobrým příkladem. Jeho systém včasného varování  před raketovými útoky byl doveden k dokonalosti: země je rozdělena na tzv. polygony varovných oblastí, což znamená, že poplach je vyhlášen pouze tam, kde hrozí akutní nebezpečí. Toho bylo dosaženo výrazným zlepšením přesnosti systému.

Frantzman se možná poněkud překvapivě v závěru svého článku dotkl záležitosti, která svého času hýbala veřejným míněním i u nás. Připomněl, že Spojené státy se v roce 2009 vzdaly původně zamýšleného projektu na vybudování protiraketového obranného systému v Evropě (v ČR radar, v Polsku základna protiraketových střel - LS) a jak doslova říká „naneštěstí pro země, které jsou nyní v první linii nebo blízko frontové linie (rusko-ukrajinského) konfliktu“. Končí větou, že dnes, o třináct let později, se zdá, že s ohledem na hrozby, které se nyní objevují, by bylo bývalo lepší takovou protivzdušnou obranu zavést.

Těžko mu nedat za pravdu.

... obr. 1/Orientační mapa ukazující, do kterých zemí se dostaly syrské zbloudilé rakety dle údajů v článku. Podklad: Web Freevectormaps - volná licence s povinnou atribucí: https://freevectormaps.com/syria/SY-EPS-02-0001?ref=atr