Giorgia Meloniová: Klady a zápory politické hvězdy

Kdykoliv na Západě zvítězí ve volbách strany označované – právem či neprávem – jako krajně pravicové, mají se v Izraeli na pozoru. Mnohé z těchto formací jsou vnímány jako nesnášenlivé vůči jisté části populace.

A odtud je jen krok k antisemitismu. Proto ta obezřetnost. Nelze se jí divit ani v případě nejúspěšnější strany v posledních italských všeobecných volbách (25. 9. 2022). Nejvíc mandátů v Poslanecké sněmovně i Senátu republiky obsadila partaj Bratři Itálie (FdI) – v Itálii se volí do obou komor současně v jednom dni. Šéfka FdI  Giorgia Meloniová  se stala hvězdou zpravodajských médií.

Jisté otazníky vyvolává ovšem skutečnost, že kořeny formace FdI vedou až k Italskému sociálnímu hnutí (MSI), poválečné neofašistické straně spojené se stoupenci Mussoliniho. To věru není dobrá vizitka, zejména ve vztahu k Izraeli. Některé otázky si žádají vysvětlení. Už proto, že sama Meloniová působila v minulosti v mládežnickém křídle MSI a později vedla studentské hnutí napojené na Národní alianci, politického nástupce MSI.

Základní otázka zní: Co Meloniová a neofašismus? Jednoznačná odpověď: Ona sama dělá všechno pro to, aby dokázala, že se od neofašismu zcela distancovala. Kdo ovšem dá na „řeč symbolů“, nemůže mu uniknout dvojí postřeh.

FdI mají ve znaku stejný symbol – trojbarevný plamen v italských národních barvách, jaký používalo i hnutí MSI (viz fotoodkaz ZDE). Otevřeme-li web FdI, dočteme se, že strana sídlí na římské adrese Via della Scrofa 39 (obr. 1). Server britského listu The Guardian k tomu napsal (11. 8. 2022), že je to na stejném místě, kde si v roce 1946 zřídila kancelář MSI. Je to důležité? Pro část veřejnosti jedno ani druhé důvěryhodně nepůsobí.

... obr. 1/Zdroj: Web izralské politické strany Bratři Itálie.

Neměli bychom se ale soustředit na to, co Meloniová říká a jak se na sama ke své neofašistické minulosti staví? Bezpochyby. 10. srpna 2022 bylo zveřejněno její videoposelství, v němž uvedla, že italská pravice předala fašismus před desítkami let historii a jednoznačně odsoudila potlačení demokracie i ostudné protižidovské zákony (za Mussoliniho – LS). Připomněla svoji roli předsedkyně Strany evropských konzervativců a reformistů (jejíž součástí je i naše ODS nebo slovenská SaS), která „sdílí hodnoty a zkušenosti s britskými toryovci, americkými republikány a izraelským Likudem“. Dodala: „Naše pozice v západním táboře je křišťálově jasná, jak jsme znovu ukázali odsouzením brutální ruské agrese proti Ukrajině a přispěním opozice k posílení italské pozice v Evropě a na mezinárodní úrovni.“

Také v Izraeli, jak již naznačeno v úvodu, je věnována Meloniové v médiích odpovídající pozornost. Server The Times of Israel 26. září napsal („Italy’s Meloni portrays herself as strong supporter of Israel, rejects fascist past“), že s tím, jak v posledních týdnech a měsících stoupala její politická hvězda, vyjádřila při několika příležitostech svou podporu Izraeli a snažila se bagatelizovat neofašistické kořeny své strany. Připomněl její slova, že FdI „jednoznačně odsuzuje nacismus a komunismus“ a ostře se staví proti jakémukoli antidemokratickému směřování v politice.

Připomenuta bylo také její návštěva jeruzalémského muzea památníku holocaustu Jad Vašem, o které řekla, že to byla zkušenost, která otřásla jejím svědomím. Důležité je toto její vyjádření:

„Izrael představuje jedinou plnohodnotnou demokracii na širším Blízkém východě a my bez jakýchkoli výhrad hájíme jeho právo na existenci a život v bezpečí. Věřím, že existence Státu Izrael je životně důležitá a strana FdI vynaloží veškeré úsilí, aby investovala do hlubší spolupráce mezi našimi zeměmi.“

Meloniová také vystoupila proti rostoucím antisemitismu v Evropě. Podle jejího mínění jedním z nejběžnějších projevů antisemitismu dnes je protiizraelská propaganda, s níž se Židé v Evropě nejčastěji setkávají online. „Židé v Evropě jsou také vystaveni hrozbě přicházející nejen od krajně levicových a krajně pravicových frakcí, ale zejména od radikalizovaných islámských přistěhovalců, kteří jsou živeni záští proti Izraeli.“ S tím nelze než souhlasit.

Je možné Meloniové něco vytknout? Třeba nedostatek odvahy v záležitosti přemístění italské ambasády z Tel Avivu do hlavního města Jeruzaléma. 31. srpna 2022 informoval italský server Decode39 („Salvini v Meloni: Italy’s centre-right clashes over Israel’s capital“) o nesouladu v této věci mezi Meloniovou a jejím koaličním partnerem Matteem Salvinim, šéfem pravicové strany Liga. Zatímco Salvini slíbil, že v případě vítězství jejich aliance ve volbách (což se stalo) bude prosazovat uznání Jeruzaléma jako hlavního města Izraele, což znamená i přesun ambasády, Meloniová prohlásila, že nehodlá následovat Spojené státy (které za Trumpa svůj zastupitelský úřad přestěhovaly - LS), ale v této citlivé otázce preferuje spolupráci v rámci Evropské unie; ta je ovšem zásadně proti takovému kroku.

Je pozoruhodné, že šéfka partaje, která nepatří mezi „eurohujerské“, tolik lpí právě v této věci na politice Bruselu. Právě od ní bych osobně čekal méně konformní postoj.

A „hříchy mládí“ pravděpodobné první italské premiérky? Nebyli by to novináři, aby s něčím takovým nepřišli. Konkrétně redakce serveru The Times of Israel („Italy far-right leader once hailed Iran, Hezbollah as defenders of Syrian Christians/27. 9. 2022). Pokud ale někdo čeká něco pikantního, bude zklamán. Jde o „hříchy“ politické. V roce 2018 Meloniová prohlásila, že nebýt Hizballáhu a proasadovské fronty zahrnující Írán a Rusko, křesťané v Sýrii by nemohli během Vánoc vystavovat betlémy připomínající narození Ježíše. Asad sám sebe prezentoval jako ochránce křesťanů a dalších náboženských menšin proti většinově sunnitským rebelům, mezi nimiž byly i džihádistické skupiny jako Islámský stát a frakce napojené na Al Kajdu. Server připomíná, že Meloniové poznámky – a zde jde víc o Hizballáh než o Asada – přišly poté, co její současný koaliční partner Salvini během návštěvy Izraele odsoudil Hizballáh jako teroristickou organizaci, což v Itálii vyvolalo značný odpor. (Kdykoli nějaký muslimský vůdce sám sebe staví do role ochránce křesťanských svatých míst, říkám si, jestli jsem se nepřeslechl.)

V létě 2014 došlo ke konfliktu mezi Izraelem a teroristy v Pásmu Gazy známému jako protiteroristická operace Protective Edge. Meloniová tehdy na Twitteru kritizovala „další masakr dětí v Gaze“; kritika byla adresovaná Izraeli. Z její strany šlo zjevně o reakci na smrtící útoky na nemocnici a hřiště v Gaza City, které ovšem podle Izraele nezpůsobila jeho armáda, ale neúspěšně odpálené rakety Palestinského islámského džihádu; ty se zřítily a zabíjely ještě na území přímořské teroristické enklávy.

Ať tak či onak, Meloniová je nyní v roli „prvního na pásce“ a chystá se převzít vládní odpovědnost. V 60milionové zemi, v době extrémně komplikované – politicky, ekonomicky, společensky. Navzdory kontroverzní minulosti a některým kontroverzním postojům si zaslouží podporu všech lidí dobré vůle. Alespoň těch, kdo patří do pravicového tábora.