Post opustil Naftali Bennett, funkce se ujal Yair Lapid. Pokud výrazně neuspěje v listopadových volbách (a nic tomu zatím nenasvědčuje, jak zmíněno níže), bude šéfem kabinetu krátce: do zformování nové vlády vzešlé z blížících se voleb. Tedy jen několik málo měsíců.
Lapid ve své premiérské premiéře podle The Times of Israel ministrům řekl, co od nich očekává: že budou preferovat stabilitu navzdory vlivu předvolební kampaně. „Naším cílem je vládnout v příštích měsících tak, jako by se žádné volby nekonaly. Občané Izraele mají právo na kontinuálně fungující vládu. A právě to očekávám od kolegů ministrů.“
Nový premiér připomněl, že mezi priority jeho kabinetu patří – vedle řešení bezpečnostních hrozeb – problémy v rozpočtech nemocnic a sociální napětí ve školství; učitelé nedávno stávkovali – chtějí mj. vyšší mzdy a lepší pracovní podmínky. Jenom pro srovnání: server The Times of Israel 28. června napsal, že zatímco ministerstvo financí nabízí učitelům zvýšení nástupních platů na 8600 šekelů, odbory požadují 10 a půl tisíce šekelů. (1 šekel se rovná přibližně 6,7 koruny.) Lapid: „Krize ve školství nemůže počkat. Financování nemocnic nelze odkládat. Íránci, Hamas ani Hizballáh také nebudou čekat. Musíme jim vytrvale čelit v každé oblasti a to je přesně to, co děláme.“
Zde připomeňme, že Izrael v sobotu 2. července sestřelil tři drony, které libanonská teroristická organizace Hizballáh vyslala nad Středozemní moře směrem k izraelskému nalezišti zemního plynu; jde o lokalitu Kariš, která je nejblíže libanonské pevnině. Jeden dron zlikvidovala stíhačka F-16 Izraelských vzdušných sil, dva pak střely vypuštěné z korvety INS Eilat izraelského vojenského námořnictva – vše v bezpečné vzdálenosti od vrtné plošiny. Tato provokace je potvrzením, že bezpečnostní hrozby jsou reálné a vážné. Hizballáh podle webu listu The Jerusalem Post vytruboval do světa cosi o „splněné misi“ a jeho šéf Nasralláh vykládá, že bezprostředním cílem je „zabránit nepříteli (Izraeli) těžit zemní plyn v ložisku Kariš" (které se nachází v mezinárodně uznané izraelské výlučné ekonomické zóně, což ovšem Libanon zpochybňuje).
Další otázka k řešení se týká náčelníka generálního štábu izraelské armády. Tomu současnému, generálporučíku Avivu Kohavimu, končí čtyřletý mandát v lednu 2023 a mezi politiky se vede debata, zda i prozatímní vláda, resp. její ministr obrany Benny Gantz by měl jmenovat nástupce Kohaviho, anebo zda by se s tím mělo počkat až na vládu novou a domluvit se s Kohavim, aby v nejvyšší velitelské funkci do té doby setrval. Viděno z vnějšku možná banalita, v Izraeli samotném důvod pro vášnivé diskuse, jako ostatně v každé otevřené a svobodné demokracii.
Zastavme se ještě u prvního průzkumu předvolebních preferencí provedeného poté, co se Lapis ujal funkce předsedy vlády. Informoval o něm server Arutz Sheva.
Lépe vyšel pro současnou opozici:
Likud ... 34
Náboženští sionisté ... 10
Ultraortodoxní Šas ... 8
Ultraortodoxní UTJ .... 7
Celkem ... 59
Arabská opozice (formace Společný seznam) ... 6
Strany nynější vládní koalice by většinu dohromady nedaly:
Yeš Atid ... 21
Modrobílí ... 8
Labouristé ... 5
Yisrael beiteinu ... 5
Yamina, Nová naděje, Meretz a arabský Raam ... po čtyřech
Celkem ... 55
Závěr z tohoto průzkumu: Pokud by volby skončily podle tohoto průzkumu, pravicové opozice v čele s Netanjahuem by stačilo přibrat někoho z pravicové části koalice (prakticky jediná, kdo přichází reálně do úvahy je Yamina vedená nyní ministryní vnitřních věcí Ayelet Šakedovou; Yamina ale současně prochází vnitřní krizí způsobenou aktivitami stranických rebelů) a nová vládní formace by měla většinu 63 křesel.
•
Zpracováno podle:
The Times of Israel: "Leading 1st cabinet meeting, Lapid pledges to govern as if elections weren’t looming"/3. 7. 2022
Arutz Sheva: "Likud, Yamina fall in first poll conducted after Lapid becomes PM"/3. 7. 2022
The Jerusalem Post: "Hezbollah opposes maritime border deal that would save Lebanon from bankruptcy"/4. 7. 2022