Akce LGBTQ komunity: Jeruzalémská Pride Parade 2022 ve stínu smrti (Doplněno)

Ani  svaté město Jeruzalém nezůstalo ušetřeno akce, kterou mnozí věřící napříč denominacemi považují za vrchol hříšnosti. Tamní „pochody hrdosti“ pořádané LGBTQ komunitou se konají od roku 2002.

Pro letošní setkání byl zvolen 2. červen – a podobně jako nedávno při vlasteneckém Vlajkovém pochodu je policie hlavního města v pohotovosti. Důvodem jsou výhrůžky odpůrců akce, které ovšem mají málo společného s pouhým svobodným vyjádřením názoru. Účastníci pochodu jsou ohroženi na zdraví (a nikoli proto, že by jim hrozilo onemocnění AIDS kvůli provozování nechráněného sexu, zejména pak mezi mužskými homosexuálními partnery), případně na životě.

Ta hrozba je jiného druhu.

Komunitní ředitelka pořádajícího „Jerusalem Open House for Pride and Tolerance“ Emuna Klein Barnoyová obdržela zprávu s varováním, v níž se praví: „Nedovolíme, aby se v Jeruzalémě konala Pride Parade. Jeruzalém je svaté město. Čeká tě osud Širy Bankiové.“

Podobné výhrůžky byly podle serveru The Times of Israel („Amid death threats, police on high alert for Jerusalem pride parade“/2. 6. 2022) zaslány také labouristickým poslancům Giladu Karivovi a Naamě Lazimiové, jakož i zákonodárce Eitanu Ginsburgovi a partaj Modrobílí. Ti tři se rozhodli pochodu zúčastnit.

Na sociálních sítích jsou pod hrozbami podepsání „Bratři Jišaje Schlissela“.

To je velice vážné. Abychom tomu lépe porozuměli. Je to podobné, jako kdyby současnému premiérovi Izraele vyhrožovali „bratři Jigala Amira“ slovy: „Čeká tě osud Jicchaka Rabina.“

Jigal Amir je atentátník, který v roce 1995 zavraždil tehdejšího premiéra Rabina.

Jišaj Schlissel je vrah, který během Jeruzalémského pochodu hrdosti v roce 2015 pobodal šest účastníků akce, přičemž jedna oběť – 16letá Šira Bankiová na následky bodných ran zemřela. Tento otřesný případ je o to děsivější, že Schlissel tak učinil krátce po propuštění z 10letého vězení, kam byl poslán proto, že během pochodu hrdosti 2005 pobodal tři jeho účastníky.

Server The Times of Israel uvádí, že v souvislosti s letošním pochodem bylo nasazeno přes 2400 příslušníků policie. Identifikováno bylo na 180 potenciálních útočníků, z toho u dvaceti z nich je riziko útoku značně vysoké. Odpůrci LGBTQ komunity a jejích aktivit jsou ultraortodoxní věřící (platí i o Schlisselovi) a občané s pravicovou politickou orientací.

Předem odhadnout počet účastníků nebylo možné, citovaný server pouze připomněl, že loni se této akce zúčastnilo na sedm a půl tisíce lidí.

OSOBNÍ SLOVO AUTORA.  Jako člověk, který má ideově blízko k odpůrcům propagace homosexuálních (a podobných) praktik, nejsem nadšen tím, že se podobné pochody konají v Jeruzalémě, i mnou považovaném za svaté město. Nestačí kosmopolitní Tel Aviv s jeho masovými pochody hrdosti? Opravdu je nutné provokovat věřící, striktně dodržující biblické „jako muže a ženu stvořil je“, právě v Jeruzalémě?

Na druhou stranu, jako demokrat a vyznavač co nejširší míry svobody respektuji právo LGBTQ komunity na pořádání akcí v Jeruzalémě a souhlasím s názorem otce zavražděné Širy Bankiové, který podle The Times of Israel řekl, že jeruzalémské ulice a náměstí jsou veřejným prostorem a jako takové jsou pro každého; proto musí být konání pochodu umožněno.

S čím ovšem v žádném případě souhlasit nelze je násilí, v případě Širy dokonce končící vraždou, které se Schlissel dopustil (a jeho „bratři“ se k něčemu podobnému zjevně chystají). Na adresu takto se chovající lidí lze říci jediné: hájí-li v polemice kolem LGBTQ biblické principy, tak svůj pohled nepřijatelným násilím totálně diskreditují a sami se stávají ještě horšími hříšníky – zločinci, kteří patří do vězení, kde už si doživotí po právu odpykává vrah Jišaj Schlissel.

Protože, jak kdysi prohlásil premiér a skvělý vojevůdce Ariel Šaron, můžeme proti sobě pozvednout hlas, ale nikdy ne zbraň.

•

EPILOG

Letošní Jeruzalémský pochod hrdosti byl jubilejní – dvacátý. Kromě několika ministrů vlády a zákonodárců se ho poprvé zúčastnil také předseda parlamentu (Knesetu) Mickey Levy, který kromě jiného pravil:

„Máte právo milovat, koho chcete, máte právo vzít si toho, koho milujete, máte právo založit rodinu jako kdokoli jiný. To nejsou privilegia, to jsou základní práva pro každého občana v této zemi.“

Právo milovat koho kdo chce nikdo nikomu neupírá. S tím druhý a třetím právem je to ovšem složitější. Budou-li dvě ženy milovat jednoho muže a on je, obě si ho vzít nemohou. (Výjimky z prostředí beduínských komunit apod. nechme stranou.) Je to paradox: na jedné straně je tu dávána zelená vztahu muž+muž, který neumožňuje vznik rodiny přirozenou cestou, na druhou stranu je mužům upíráno právo na polyginní vztah. Právo jenom pro někoho?

Tím se dostáváme k třetímu bodu Levyho vyjádření - právu na založení rodiny. Uzavře-li sňatek muž s mužem, pak své právo na založení rodiny nemohou uplatnit jinak než tím, že vstoupí do světa přirozeně fungujícího. Má tedy volání po právu na založení rodiny „manželství“ dvou mužů toliko proklamativní charakter: bez přispění přirozeně fungujícího světa se taková dvojice nikdy rodinou stát nemůže. Tak jako elektrický monočlánek nebude funkční, pakliže bude mít pouze dva kladné nebo dva záporné póly, byť navenek se jako funkční zdroj elektřiny jevit může.

Jeruzalémského pochodu se zúčastnilo dle různých zdrojů od sedmi tisíc do deseti tisíc lidí. Zadrženo bylo asi deset odpůrců akce představujících dle policie hrozbu. Ty nejhorší obavy se naštěstí nevyplnily, také díky dobré práci bezpečnostních sil.

Stoupenci LGBTQ se shromáždili v Liberty Bell Parku, odkud se průvod vydal na cestu městem. V protilehlém Bloomfield Parku se sešli jejich pravicoví odpůrci, kteří drželi plakáty s nápisy „Otec a otec nejsou rodina“, „Jeruzalém není Sodoma“ a „Dost teroru LGBT“. To uvádím jen proto, aby „byly slyšeny obě strany“.