Ruská agrese: Vašáryová? Nepochopitelné!

Jsou lidé, u nichž lze předpokládat kritiku návštěvy premiéra Petra Fialy (a dalších politiků) v Kyjevě; lidé jejichž negativní postoj tolik nepřekvapí. A pak tu máme osobnosti, které překvapit dokážou. Například Magda Vašáryová.

Píšu blogy na iDNES, stejně jako Milan Šarapatka (nezaměňovat s publicistou Zdeňkem Šarapatkou) – exdiplomat, exposlanec, exokamurovec. Jeho článek týkající se premiérovy cesty do Kyjeva z 16. března má výmluvné heslo: „Jalové Fialovo gesto.“ M. Šarapatka znevážil význam cesty už tím, že ji nazývá výletem (s uvozovkami i bez); na vlastní otázku, čemu mise posloužila, si odpověděl: „Ničemu, kromě jeho vlastní sebeprezentace.“

Člověk by si mohl myslet, že někdo s tak bohatými diplomatickými zkušenostmi bude mít porozumění pro smysl slovního spojení „morální podpora“. Myšleno ve vztahu k oběti agrese. Za situace, kdy agresorem je brutální Goliáš a obráncem slabší David.

Inu, není tomu tak. Nechci spekulovat o souvislosti Šarapatkova uvažování se skutečností, že - byť jako nestraník – působil v české dolní sněmovně v klubu Okamurovy formace. Nicméně z tohoto úhlu pohledu jeho přístup k misi Fiala – Morawiecky – Janša – Kaczyński zase tak překvapivý není. Že kritikou cesty nahrává ruské propagandě, ho zřejmě příliš netrápí.

Větším a hodně nemilým překvapením, ba zklamáním je vyjádření Magdy Vašáryové, která se k cestě Fialy a spol. vymezila také jednoznačně negativně. Její vyjádření na Facebooku z úterního večera (15. 3. 2022) – obr. 1:

... obr. 1/

Magda Vašáryová píše, že nerozumí té "prapodivné" cestě. Ptá se, co je to za skupinu - premiéři Slovinska a Polska, polský vicepremiér a náš předseda vlády. Vyčítá jim to či ono - a zapomíná na jednu klíčovou věc. Jaká že to byla skupina, které v čase druhé světové války bojovala proti Hitlerovi? Základ tvořily dvě demokratické země a jedna totalitní. Bylo tehdy na místě klást podobné otázky? Měl snad být Sovětský svaz vyloučen ze skupiny Spojenců proto, že byl komunistickou totalitní diktaturou? Nikoli. Západní země vyhodnotily situaci tak, že před rozdíly má přednost spolupráce.

Kádrování, kterého se Vašáryová dopustila, rozhodně není v daném okamžiku na místě. Názory té či oné země na fungování EU či její domácí politika musí být přesunuty na druhou kolej - primární je vyjádření podpory oběti napadené agresorem. Je tak těžké to pochopit?

Starost o to, jestli návštěva neúměrně zatížila ukrajinské policejní síly, jestli byly blokovány vlaky s humanitární pomocí anebo populistická a ne příliš inteligentní poznámka, jestli hosté dovezli alespoň vlak potravin - to vše může Magda Vašáryová (a lidé podobně smýšlející) bez obav přenechat hostitelům. Pokud ukrajinská strana vyhodnotila misi pozitivně, pak její zpochybňování kýmkoli kromě samotného ukrajinského vedení je mírně řečeno nadbytečné, nepatřičné, nemoudré.

Nevíme, jaký bude další vývoj války, kterou vede Rusko proti Ukrajině na jejím území. Zůstane po ní mnoho negativního, ale i cosi pozitivního. Vedle hrdinství ukrajinského lidu a respektu k jeho vedení v čele s prezidentem Zelenským je to také maják solidarity s napadenou zemí, jehož do dálky viditelným světlem je mise odvahy a morální podpory, kterou podnikli představitelé tří zemí. Jako Čech jsem hrdý na to, že mezi nimi byl i předseda vlády mé země.

Tento ocenění hodný akt zůstane natrvalo zapsán v moderních dějinách České republiky, Polska, Slovinska, Evropy, svobodného světa.

Pro paní Magdu Vašáryovou, v českých zemích dosud vysoce populární slovenskou osobnost, mám jeden vzkaz. Jejím politováním a pro mě nepochopitelným postojem jsem hluboce, hluboce zklamán.