Ruská agrese: Sankce ano, ale Ukrajina potřebuje zbraně

Zdravý selský rozum říká: sankce všeho druhu ano, ale v dané situaci nestačí Rusko více či méně citelně potrestat; neméně důležité, ba důležitější je Ukrajině účinně vojensky pomoci.

Ukrajina je ve válce s agresorem a má-li se bránit jeho přesile, potřebuje především zbraně. Helmy ano, náboje ano, zdravotnické balíčky ano, taková a tomu podobná pomoc ano, humanitární zásilky ano, ale v první řadě zbraně, zbraně a zase zbraně – a k nim náboje. Pokud tomu tak nebude, Ukrajina se neubrání.

Může to znít jako klišé, ale Ukrajina v těchto dnech bojuje o svoji svobodu a nezávislost. Když jí Západ zbraněmi a municí nepomůže, o tuto svobodu a nezávislost přijde. Stane se vazalem Kremlu – a přesně to je cílem Putinova plánu.

Zde více než kde jinde a kdy jindy platí: kdo rychle dává, dvakrát dává.

Zákaz závodů Formule 1 v Rusku? Ano. Přesunutí finále fotbalové Ligy mistrů z Petrohradu do Paříže? Ano. Uzavření vzdušného prostoru letadlům ruských aerolinek? Ano. Vyřazení Ruska z eurovizní písničkové soutěže? OK. Zablokování dezinformačních webů sloužících zájmům agresora? Budiž.* Ale důležitější je poslat Ukrajině vojenskou pomoc.

*/ Rozumím důvodům zablokování proruských dezinformačních webů, na druhou stranu ale tvrdím, že tím přicházíme o možnost seznamovat se s autentickými názory nepřátel.

Takto bychom mohli pokračovat ještě dlouho.

Zaznamenal jsem na internetu řadu hlasů českých politiků, kteří kladou důraz na nutnost pomoci Ukrajině vojensky. Tyto jasné postoje si zaslouží ocenění. Stejně jako výzva polského prezidenta Dudy, který 25. února na úvod summitu B9 ve Varšavě řekl: „Nemůžeme se zastavit u pasivního odsouzení ruského brutálního útoku proti Ukrajině. Musíme ji podpořit důrazněji, zejména prostřednictvím dodávek zbraní.“

Není a nebyla to Ukrajina, kdo vyvolal válku. Jako oběť nevyprovokovaného útoku má plné právo se bránit; morální povinností svobodného světa je poskytnout jí maximální pomoc.

Nemohu nepřipomenout větu ze stanoviska Institutu Václava Klause z 24. února 2022: „Stejně jako z Ruska nikdo nesejme jeho obrovský díl odpovědnosti za probíhající krveprolití, bude část odpovědnosti ležet i na každém, kdo mohl a snad ještě může přispět k okamžitému zastavení vojenských akcí.“

Lze vojenské akce zastavit? Ano. Rusko říká Ukrajincům: Složte zbraně, kapitulujte. Jinými slovy: Zraďte sami sebe, svoji vlast, svoji svobodu. Do nebe volající nestydatost. Jak vypadá správná odpověď na tyto podlé výzvy jsme viděli na černomořském Hadím ostrově. Tedy na ukrajinském území. Třináct ukrajinských vojáků považovalo za samozřejmost poslat nepřítele do patřičných míst (slušněji: do řiti). Raději zemřeli, než aby se vzdali agresorovi.

Ruská bezostyšnost nezná mezí. Dva citáty ze serveru Sputnik ČR (toto mu snad věřit lze):

1) „Putin: Ukrajinští nacisté se chovají jako teroristé … .“ (25. 2. 2022)

2) „Lavrov uvedl, že ruská operace se provádí kvůli tomu, aby byli Ukrajinci osvobozeni od utlačovaní a mohli samostatně určovat svoji budoucnost.“ (25. 2. 2022)

Komentovat netřeba.

Vzpomněl jsem si na situaci v Čečensku v 90. letech. V této části Ruské federace vyhlásili separatisté jednostranně nezávislost – a Kreml ani na okamžik nepochyboval o svém právu toto odtrženecké úsilí vojensky zlikvidovat. Což se mu po všech složitostech nakonec podařilo. Když se v principu totéž stalo na východě Ukrajiny a vznikly dvě „lidové republiky“, Kreml nejenže stejné právo Ukrajině nepřiznal, ale přistoupil k vojenské akci – na podporu zmíněných vzbouřeneckých útvarů. A jako „bonus“ k tomu přidal agresi proti státu, jehož teritorium separatisté parcelují.

Zkusme si představit, co by se dělo a jak by ruská oficiální propaganda reagovala, kdyby - čistě teoreticky – v 90. letech nějaká muslimská země vojensky podpořila Čečenskou republiku Ičkerie a mimoto napadla Ruskou federaci mimo území Čečenska.

I to je důkaz o imperiálním uvažování Kremlu. Co je dovoleno Rusku, není dovoleno nikomu jinému.

Žádné limity si Moskva neklade. Svědčí o tom zpráva z pátečního (25. 2.) odpoledne, podle níž Rusko slovy mluvčí ministerstva zahraničí Zacharovové vyhrožuje suverénním státům Finsku a Švédku, že budou čelit politickým a vojenským důsledkům, pokud se rozhodnou přistoupit k NATO.

Zdá se, že Putin je při chuti. Jaká bude reakce svobodného světa?