Mince jako argument

Jeruzalémské Staré město je plné pokladů. Přesvědčila se o tom jedenáctiletá izraelská dívenka Liel Krutokopová, která se zapojila do prosívání zeminy v archeologickém Národní parku Město Davidovo.

Při této činnosti objevila starověký stříbrný izraelský šekel z prvního století po Kristu. Je na něm, na averzní straně, vyobrazen pohár, nápis „Šekel Izrael“ a ve zkratce časový údaj „Rok 2“, což odkazuje na druhý rok Velkého židovského povstání (proti Římanům), které začalo v roce 66 po Kr.

Na reverzní straně je nápis „Svatý Jeruzalém“ a snítka s třemi granátovými jablky.

Nález se váže k cestě, která spojovala v Bibli zmíněnou nádrž Siloe s Chrámovou horou, do roku 70 po Kr. se samotným jeruzalémským Chrámem. Podle serveru The Times of Israel, který o nálezu 23. listopadu informoval („Rare silver ‘rebel coin,’ maybe minted at Temple 2,000 years ago, found in Jerusalem“), se v období Druhého chrámu jednalo o hlavní ulici, kterou putovaly do Chrámu tisíce lidí. Odborníci mají za to, že se tam ve velkém obchodovalo, o čemž svědčí množství nalezených závaží a bronzových mincí z té doby. Ovšem najít „rebelskou minci“ z čistého stříbra je prý velmi zvláštní a vzrušující.

TŘICET STŘÍBRNÝCH

The Times of Israel citují dr. Roberta Koola, vedoucího oddělení mincí Izraelského památkového úřadu, který soudí, že tyto šekely mohly být raženy na chrámovém nádvoří jedním z kněží, kteří s vůdci povstání spolupracovali. Vysvětluje: „Kde jinde jste v té době mohli najít takové množství stříbra v tak vysoké kvalitě? Pouze v Chrámu.“ Dodal, že se jedná o vzácný nález, neboť z mnoha tisícovek mincí, které byly dosud objeveny během archeologických vykopávek, je z období Velkého povstání stříbrných asi třicet.

Dr. Kool také řekl, že každý zná Titův oblouk v Římě s popisem chrámové kořisti, ale málokdo ví o obrovských zásobách stříbra, které se v Chrámu nacházely. Připomněl rekonstruovaný nápis na Koloseu, který odhalil maďarský historik Géza Alföldy. Je na něm uvedeno, že císař Vespasianus nařídil vybudovat amfiteátr z podílu na válečné kořisti, čímž je míněna kořist získaná po porážce Velkého židovského povstání v roce 70 po Kr., kdy byl také zničen jeruzalémský Chrám.

Jeruzalémský archeolog dr. Amit Reem doplnil, že si sotva dokážeme představit rozsah kořisti a množství peněz, které Římané našli v chrámových skladech.

Dr. Kool kromě toho uvedl, že vlastní měna je znakem suverenity. Pokud se rozhodnete vyvolat povstání, použijete jeden z nejviditelnějších symbolů nezávislosti - razíte své mince. Nápis na nalezeném šekelu zřetelně vyjadřuje aspirace povstalců.

„To, že zvolili starohebrejské písmo, které se v té době již nepoužívalo, nebyla náhoda. Chtěli tím vyjádřit touhu tehdejších obyvatel po časech králů Davida a Šalomouna, kdy bylo izraelské království sjednocené a lid Izraele měl ve své zemi plnou nezávislost,“ podotkl dr. Kool.

Dodejme, že nález dívenky Liel je nejlepší odpovědí na otázku, komu by s ohledem na širší historické souvislosti  mělo patřit jeruzalémské Staré město. Židům - jako součást jejich hlavního města, nikoli palestinským Arabům. Kde byli palestinští Arabové v době, kdy židovský lid sváděl ve své zemi tvrdé boje s velmocí tehdejšího světa, s Římany?

Boje o svobodu a národní nezávislost.

A jaký by byl osud těchto starověkých židovských pokladů, kdyby Staré město bylo v držení palestinských Arabů?

•

FOTOODKAZY

Averzní strana nalezeného šekelu./ZDE

Reverzní strana nalezeného šekelu./ZDE

Šťastná Liel se svým nálezem./ZDE