Ještě před několika hodinami se na svět dívali skrz mříže dvou tureckých žalářů. S nejistou prognózou. Zažívali tu nejhorší noční můru. Během narozeninového výletu navštívili v Istanbulu tamní architektonickou perlu: televizní věž Camlica. S restaurací a vyhlídkovou plošinou. Odtud vyfotili rezidenci prezidenta Erdogana, snímky poslali přes komunikační platformu WhatsApp příbuzným v Izraeli (jako turistickou zajímavost) – a následně byli zatčeni, uvězněni (každý jinde) a obviněni z „politické a vojenské špionáže“.
Zkusme se vžít do jejich situace. Představit si, že by se něco takového stalo nám. Jak bychom se cítili? Co bychom prožívali?
Ještě před chvílí turisté, nyní v potupné roli vězňů. V cizí zemi, kde nikdo kolem nás nemluví naším jazykem.
Sledoval jsem ten příběh s mimořádným zájmem a zaznamenal několik pozoruhodných momentů. Když bylo Mordymu Okninovi umožněno setkat se ve vězení se svým izraelským právníkem a slyšet po několika dnech hebrejštinu, nezadržel slzy.
Oba jsou řidiči autobusu. Jezdí pro společnost Egged, v Izraeli největší. Natali na lince 83 z Rišon le Cionu do Tel Avivu (orientační mapa na obr. 1). Svoji práci miluje, po návratu řekla, že už se těší na své cestující. Firmou je kladně hodnocena, zařazena byla také do jejího informačního videa. Spatřit za volantem ji můžeme na samotném začátku klipu, který nabízím zde:
Shodou okolností v Rišon le Cionu má i sídlo soukromá letecká společnost Arrow Aviation, jejíž Hawker 800XP manžele přivezl.
Po návratu domů do Modinu: radost, objetí, slzy štěstí. Nepopsatelný pocit, když oba vzali do náruče pětiletého syna Ofeka, který trpí poruchou autistického spektra. Jeho starší sestra Širaz (20) je dávána za vzor silné a statečné mladé ženy, která během krize vystupovala příkladně. Aktivně a přitom moudře.
... obr. 1/Orientační mapa ukazující odkud kam Natali Okninová vozí cestující. Na lince 83 z Rišon le Cionu do Tel Avivu. (Podklad: Google Maps)
Návrat provázela řada telefonátů. Rodině volali premiér Bennett s ministrem zahraničí Lapidem. Upřímná slova díků jim oběma, ministerstvu zahraničí, všem v Izraeli. Vděčnost nebrala konce.
Natali, zjevně výřečnější než její manžel, prozradila, že její vězení se nacházelo poblíž mešity. Když k ní dolehla slova muezzina, zacpala si uši modlila se: „Prosím, Bože, zachraň mě.“
Její prosba byla vyslyšena. Natali to vnímá jako novodobý chanukový zázrak – ve vězení strávila, stejně jako manžel, osm nocí. Během starověkého chanukového zázraku hrálo klíčovou roli právě číslo osm.
Poté, co Židé během makabejského povstání (2. stol. př. Kr.) vstoupili po vítězství nad nepřáteli do znesvěceného jeruzalémského Chrámu a chtěli zapálit posvátná světla, zjistili, že k dispozici mají pouze jednu nádobu s čistým olejem, což byla běžná zásoba na jeden den. Následně byli svědky zázraku. Toto množství dokázalo udržet oheň osm dní, tedy dobu potřebnou k přípravě nového oleje. (Letos začíná osmidenní svátek Chanuka 28. listopadu.)
Šťastný den pro šťastnou rodinu. A pro všechny, kdo jejich neuvěřitelný příběh sledovali, obávali se nejhoršího a přitom nepřestávali doufat v dobrý konec. Jsem jedním z nich. Jen co jsem ve čtvrtek 18. listopadu usedl k snídani a otevřel PC, padl můj zrak na tento titulek (obr. 2):
... obr. 2/Zdroj: Web Jpost.com.
"Izraelský pár, obviněný Tureckem ze špionáže, osvobozen a poslán domů."
Měl jsem tichou, ale upřímnou radost.
Uvědomil jsem si nicméně, jak málo stačí v jisté části světa, aby se dosud neznámý člověk, třeba řidič veřejné dopravy, stal mediální „hvězdou“ doslova po celé planetě. Proti své vůli ovšem. Z důvodu, který vyvolává mrazení v zádech.
•
FOTOODKAZ: Šťastný návrat. ZDE