Den D: 13. červen 2021. Netanjahu skončil (Aktualizováno)

Byla v tom jistá symbolika. Bílé mraky na modré obloze, bílá kondenzační čára. Národní barvy Izraele. Ta čára patřila Boeingu 737 letícímu z izraelského Ben Gurionova letiště u Tel Avivu do Amsterdamu.

Hodiny ukazovaly 07:45 SELČ v neděli 13. června. Uchopil jsem fotoaparát, jenomže ouha: baterie vybitá. Musel jsem vzít zavděk smartphonem (obr. 1).

... obr. 1/Pozdrav z Tel Avivu, ráno 13. června 2021. Boeing 737 mířící z Izraele do Amsterdamu. Pro autora článku je potěšitelné, že letový koridor vede nad jeho bydlištěm. (Foto: LS, pořízeno smartphonem.)

Ta symbolika se odvíjí od historického významu tohoto dne. Já jsem jen vyměnil jeden kus techniky za jiný.  Nic, co by stálo za řeč.  Zato v Izraeli se stane něco nekonečněkrát významnějšího. Odpoledne se změní premiér, nastoupí nová vláda (dostane-li důvěru), funkce se ujme nový předseda Knesetu (bude-li zvolen).

Pokud vše vyjde podle plánu, skončí jedna éra. Éra jednoho z nejlepších premiérů, které kdy moderní židovská republika měla. Což neznamená, že Benjamin Netanjahu neměl byl bez chyb. Dopouštíme se jich všichni. Bylo by ale nespravedlivé nevidět kvůli nim pozitiva jeho vládnutí, přehlédnout kvůli několika kmenům celý les.

Netajím, že jsem sympatizantem Likudu a jeho šéfa; kdybych předstíral opak, sotva by mi to někdo věřil. Jen stručně: Netanjahu zvaný Bibi je v mým očích přesně takový státník, jakého současný Izrael potřebuje. Proto je mi líto, že jako premiér končí.  Celé se to jmenuje demokracie, jejíž součástí je i opozice.

A součástí demokracie jsou i paradoxy. Lídr vítězné strany nebude premiérem. Vzpomněl jsem si na Churchilla a volby ve Spojeném království v červenci 1945. Také paradox. Jen s tím rozdílem, že hrdina WWII volby prohrál. Netanjahu nikoli.

Soukromě si myslím, že Bibi v roli lídra opozice místo toho, aby sloužil své zemi jako  šéf kabinetu je trochu luxus, ale jsem nejen konzervativec, ale také realista. Nově vzniklou situaci respektuji a chovám naději, že Bibi jako politik nekončí.  (Asi bych měl dodat, že chovám k této rodině hlubokou úctu s ohledem na Bibiho bratra Yoniho, který padl v roce 1976 v Ugandě při fenomenální záchraně rukojmí z uneseného letadla. Ve svém „izraelském koutku“ mám dvě fotografie: aktuální hlavu státu Izraele a Yoniho.)

Ať tak či onak, neděle 13. června, třetí den židovského měsíce Tamuz, je pro přátele Izraele dnem přelomovým, historickým. Skvělé je, že prostřednictvím internetu můžeme být u toho.

Otevřel jsem ráno web Knesetu (na jehož TV kanále budu odpoledne dění sledovat – zasedání pléna začíná v 15:00 SELČ): v programovém kalendáři (obr. 2) je 13. červen označen jako každý jiný jednací den. Přesto bude tento výjimečný, protože vejde do učebnic dějepisu.

... obr. 2/Na webu Knesetu je uvedeno, že od 13. do 16. června bude zasedat plénum sněmovny. To nedělní bude ovšem výjimečné.

Zajímalo mě také, jak čtyři izraelské anglickojazyčné zpravodajské servery označí tento den ve svým titulcích.  Společný jmenovatel: Nahrazení Netanjahua, konec Netanjahuovy vlády,  sesazení Netanjahua, nová éra. Tady je můj záznam v přehledu (obr. 3 až 6):

... obr. 3/Titulek dne na webu novin The Jerusalem Post.

... obr. 4/Server Ynetnews.

... obr. 5/Server The Times of Israel.

... obr. 6/Server Arutz Ševa.  

•

AKTUALIZACE/13. 6. 2021 - 12:13 SELČ

Jak již bylo mnohokrát zdůrazněno, nová koalice „Bennett – Lapid“ má zajištěnou tu nejmenší potřebnou většinu v Knesetu: 61 hlasů (ze 120). Jinými slovy její schválení parlamentem visí na vlásku. Stačí, aby jeden jediný poslanec z oněch jednašedesáti jakéhokoli důvodu nehlasoval PRO – a koaliční konstrukce se rozpadne.

Hrozí něco takového? Teoreticky ano. Dokud vláda důvěru nezíská, není vyhráno.

Ovšem hrozba je nejen teoretická. V závěru dopoledne (13/6 dle SELČ) přišla z Izraele zpráva, které sice nemusí nic znamenat, ale také může.

Situaci totiž zdramatizoval Saeed Al Kharumi (Saíd Alcharumi), poslanec za arabskou stranu Raam, která je součástí koalice „Bennett – Lapid“. Ten pohrozil, pokud nebude upravena koaliční dohoda týkající se nelegální beduínské výstavby v oblasti vesnice Bir Hadádž v Negevu (odkud pochází většina jeho voličů), což znamená nebude-li zastavena zákonná demolice domů postavených ilegálně na půdě, která beduínům nepatří, při hlasování vládu nepodpoří. To by znamenalo, že křehké většiny 61 hlasů dosaženo nebude a kabinet „Bennett – Lapid“ nevznikne.

Strana Raam o této záležitosti na poslední chvíli jedná (v době, kdy píšu tento příspěvek zbývají do hlasování tři hodiny) a titulky některých serverů přinesly ujištění předsedy Raamu Mansour Abbáse, že „to bude v pořádku“. Tak uvidíme.

13. 6. 2021 – 12:55 SELČ

Zdá se, že nebezpečí pro koalici „Bennett – Lapid“ je zažehnáno, neboť „rebelující“ poslanec strany Raam Saeed Al Kharumi se před jednání klubu nechal slyšet, že „vláda dnes bude“. (Neřekl ovšem jaká, ani jak se zachová při samotném hlasování, do kterého zbývají dvě hodiny.)

13. 6. 2021 – 16:38 SELČ

Zasedání Knesetu začalo krátce po 15. hodině. Otevřel ho zřejmě končící předseda Yariv Levin; následoval projev designovaného premiéra Naftaliho Bennetta. Kdo nezažil na vlastní uši význam pojmu „židovská škola“ (není to myšleno zle), pak měl při Bennetově jedinečnou příležitost. Parlament se změnil v hučící kotel, pravicoví odpůrci nové koalice (náboženští sionisté, ultraortodoxní, poslanci z Likudu) soustavně na řečníka pokřikovali, ti nejaktivnější z nich byli ze sálu vyvedeni.

Bennett představil priority své vlády, poděkoval odcházejícímu premiérovi Netanjahuovi a prezidentu Rivlinovi (ten končí k 9. 7. 2021)

Své pravicové kritiky přirovnal k fanatikům z doby Druhým chrámem (zélótům) a prohlásil, že je hrdý na to, že může sedět s lidmi, kteří mají navzájem velmi odlišné názory. Podle něj je čas přestat s tímto šílenství (jaké jsme viděli během jeho projevu v Knesetu). „I když nejste ve vládě, postaráme se o vaše voliče. Vláda, kterou formujeme, bude zastupovat mnoho Izraelců, od Ofry pom Tel Aviv, od Rahatu po Kirjat Šmonu.

Z jejího programu (a Bennettova projevu) alespoň v bodech:

• převedení mateřských školek pod ministerstvo školství;
• věk pro osvobození ultraortodoxních mužů od národní služby bude snížen z 24 na 21let;
• zrušení několika účelově vytvořených ministerstev;
• návrat rovnováhy mezi moc soudní a zákonodárnou včetně rozdělení role generálního prokurátora (který nyní funguje jako právní poradce vlády a současně jako šéf státního zastupitelství);
• bude zaručen národní zájem v oblasti C v Judeji a Samaří (dle dohod z Oslo spravované Izraelem);
• zlepšení podmínek života v arabském sektoru se zvláštním zřetelem na beduínskou populaci na jihu země;
• zlepšení bytové situace v ultraortodoxní populaci;
• nová vláda si je vědoma íránské hrozby, kterou se hodlá intenzivně zabývat – obnovení jaderné dohody s Teheránem označil jako omyl;
• v případě eskalace násilí ze strany Hamasu narazí teroristé na „železnou zeď“;
• nová vláda bude usilovat o pevné vztahy s demokraty i republikány v USA;
• Bennett poděkoval US prezidentovi za podporu v nedávném konfliktu s Pásmem Gazy.

Ještě před zahájením pléna situaci zkomplikoval silný oheň u dálnice 1 na vjezdu do Jeruzaléma. Vytvořily se zácpy, v nichž uvázli tři zákonodárci. Hrozilo, že se na toto důležité zasedání Knesetu včas nedostanou, pomohla jim až policie, která je do sněmovny přednostně doprovodila.

Po Bennettovi se Yair Lapid, dosud lídr opozice a jedna z klíčových osobností nové koalice, vzdal práva promluvit – omluvil se své 86leté matce, které chtěl ukázat hladký a klidný důstojný převod moci; místo toho byla svědkem něčeho, za co by se měli strůjci nedůstojného divala divadla stydět.

Po Lapidovi přišel k mikrofonu Benjamin Netanjahu. Zopakoval, že považuje nadcházející vládu za slabou: v opozici, kam odchází se vztyčenou hlavou, bude dělat vše pro to, aby tento kabinet svrhl. Zopakoval úspěchy, kterých jeho vláda dosáhla včetně mírových dohod s arabskými státy, přesunu velvyslanectví USA do Jeruzaléma, výstavby nových silnic, železnic a zlepšení kvality života v zemi.

Argumentoval tím, že premiér Izraele musí vědět, kdy říci prezidentovi USA ne, je-li to třeba – a je si jist, že toho Bennett nebude schopen.

Podle něj bude Bennett bojovat proti Íránu stejným způsobem, jakým bojoval proti tomu, aby Lapid, labouristé a Meretz nebyli v jeho vládě; pravicový Bennet sliboval, že s Lapidem (centrista), labouristy (levý střed) a Meretzem (krajní levice) do společné vlády nikdy nepůjde – proto je Netanjahuem a spol. vnímán jako lhář a „zloděj hlasů“. Odcházející premiér konstatoval: „Kdyby Bennett Izraelcům před volbami řekl, že sestaví vládu s Lapidem, nebyl by zvolen.“ Yaminu nazval falešnou pravicí.

Netanjahu řekl, že do opozice jde hrdě, protože pro Likud hlasoval milion voličů a další milion pro pravicové strany, které uvedly, že ho podpoří. To první číslo sedí, to druhé v případě, že do něj paradoxně počítá i Yaminu – nikoli neprávem, protože Bennett se nikdy nevyjádřil tak, aby z toho bylo možné dovodit, že je kategoricky proti Netanjahuovi. Spíše naopak – byl ochoten jít v Likudem do koalice, pokud by ta měla většinu.

Netanjahu prozradil, že vláda dohlíží na „odvážné“ operace za nepřátelskými liniemi, aby byl Izrael v bezpečí. Dosažené úspěchy změnily Izrael z „marginálního státu“ na „vedoucí zemi“.

Dále uvedl, že byl Bidenovou administrativou požádán, aby neshody mezi Washingtonem a Jeruzalémem týkající se Íránu zůstaly v tajnosti, což odmítl. Není ochoten mlčet, pakliže existuje vůči Izraeli existenční hrozba. Zopakoval, že bude proti jaderné dohodě s Íránem, podle něj špatné, bojovat diplomaticky i prakticky. A znovu se opřel do Benneta: nemá prý dostatečnou mezinárodní reputaci, schopnosti ani postavení, aby mohl proti jaderné dohodě s Íránem účinně bojovat. „V tom je (mezi námi) nejdůležitější a osudový rozdíl,“ konstatoval Netanjahu. Předseda vlády Izraele musí být schopen bojovat proti americkému prezidentovi formou kampaně v Kongesu a mezi americkou veřejností (myšleno v názorovém zápase za správnou věc – LS).

V 16:28 SELČ Netanjahu svoji řeč dokončil, následně odešel ze sálu prezident Rivlin, stejně tak jako další zákonodárci a televizní přenos z Knesetu skončil.

Pak už jsme jen čekali na výsledek hlasování,

13. 6. 2021 - 20:15 SELČ

Je rozhodnuto!  Asi sedm minut před 20. hodinou SELČ přinesly izraelské servery zprávu, že nová vláda získala důvěru Knesetu. Nikoli většinou šedesáti jednoho, ale jen šedesáti hlasů. Vysvětlení je následující: byla potřebná prostá většina všech členů parlamentu. Jelikož se ale výše zmíněný arabský poslanec Saeed Al Kharumi ze strany Raam hlasování zdržel, vypadaly počty takto:

• pro vládu … 60
• proti 59
• zdržel se … 1
• celkem … 120

Benjamin Netanjahu po hlasování Bennettovi blahopřál – a odešel do opozice. Nová éra v Izraeli právě začala.

Ještě před tímto hlasováním byl volen nový předseda Knesetu. Kandidáti byli dva, zvítězil muž nastupující koalice:

• Mickey Levy (strana Yeš Atid) … 67
• Yaakov Margi (ultraortodoxní strana Šas) … 52

V čele izraelského státu máme nyní dva nové politiky. Premiéra Naftaliho Bennetta a předsedu parlamentu Mickeyho Levyho. V červenci k nim přibude nový prezident Isaac Herzog.