Kandidáti jsou dva – on a ona. Proto ta otázka.
Od roku 2000 je volen prezident Izraele na jedno sedmileté období. Ačkoli jde o funkci spíše formální a reprezentativní, jedna jeho pravomoc je zásadní. Hraje klíčovou roli po parlamentních volbách, kdy pověřuje politiky pokusem o sestavení koalice. V uplynulých dvou letech jsme toho byli svědky častěji, než by za normálních okolností bylo obvyklé (příliš mnoho předčasných voleb).
Současný prezident Reuven Rivlin byl zvolen v červnu 2014. Sedm let uplynulo jako voda v Jordánu a před izraelský zastupitelský sbor se postaví dva kandidáti.
Miriam Peretzová/*1954. Narodila se v marocké diaspoře, v devíti odešla s rodiči do Izraele. Vystudovala literaturu a historii, působila jako pedagožka. Je nositelkou Izraelské ceny za celoživotní dílo a přínos pro společnost. Dva její synové padli v konfliktech s Araby – jeden v jižním Libanonu, druhý v Pásmu Gazy. Nedlouho po první osobní tragédii ji postihlo další neštěstí. Vážně onemocněl a zemřel její muž; smrt syna měla na jeho odchodu lví podíl. To vše dalo Miriam Peretzové nový impuls a novou náplň života. Stala se veřejnou mluvčí: začala přednášet teenagerům, vojákům a publiku po celém světě – o sionistické myšlence a svém životním příběhu. Současně pomáhala rodinám, jejichž děti přišly o život nebo byly zraněny během služby v armádě a byla poctěna titulem „matka vojáků“. Své životní osudy vylíčila v knize Širat Miriam.
Isaac Herzog/*1960. Telavivský rodák, vystudovaný právník, syn bývalého prezidenta Chaima Herzoga. V současné době předseda Židovské agentury, předtím labouristický politik, ministr, lídr opozice, spolupředseda středolevé a dnes již neexistující Sionistické unie.
Pokud by byla Miriam Peretzová zvolena, stala by se první izraelskou prezidentkou (nepočítáme-li Daliu Itzikovou, která coby předsedkyně parlamentu sloužila v červenci 2007 dva týdny jako úřadující hlava státu v období mezi rezignací prezidenta Katsava a zvolením Šimona Perese). Jak již naznačeno, ženu ve funkci šéfky Knesetu už Izrael měl, stejně tak ženu premiérku – legendární Goldu Meirovou – a jestli bude mít ženu také v Domě prezidenta se brzy dozvíme.
K osobě izraelského prezidenta jedna osobní vzpomínka.
Když jsem se stal v teenagerském věku přítelem Izraele, byl prezidentem této země Zalman Šazar (v letech 1963 až 1973). Měl jsem tehdy ve svém mládeneckém pokojíku v domě rodičů „izraelský koutek“ a v něm foto prezidenta Šazara. To jsem získal z bulletinu izraelského vyslanectví, který mi daroval přítel mého otce.
V roce 1973 byl ovšem zvolen novým prezidentem Ephraim Katzir – a jeho obrázek jsem už k dispozici neměl. Z prostého důvodu. Izraelské vyslanectví v Praze od června 1967 nefungovalo a tudíž žádné bulletiny z ambasády k dispozici nebyly. Jak tento problém vyřešit? Zvolil jsem kompromis: místo Zalmana Šazara jsem do „izraelského koutku“ umístil portrét Chaima Weizmana, prvního prezidenta Izraele.
Bydlím už dávno jinde, dům rodičů jsem před mnoha lety opustil, ale tradice „izraelského koutku“ zůstala. Jak snadné je dnes získat snímek izraelského prezidenta: z tohoto hlediska je naše doba úžasná. A jak nesnadné byly časy totality – viděno i z tohtoo zdánlivého detailu.
Sám jsem zvědav, kdo v mém koutku vyjadřujícím vztah k Izraeli Reuvena Rivlina vystřídá.