Proč sloužila štábní praporčice Michaela Tichá na Sinaji? Odpověď těm, kdo nevědí

Objevila se v diskusi pod mým článkem o tragickém osudu Michaely Tiché, která působila na Sinaji v silách MFO, otázka Viléma Baráka: „Nechápu, proč tam ta mise je. Izrael má s Egyptem mírovou smlouvu atd.“

Podobných otazníků, ba námitek a dokonce odsouzení naší účasti v misi MFO je na internetu požehnaně.

Zůstanu ale u otázky kolegy blogera Baráka. Kdybych chtěl odpovědět jednou větou (což nechci), napsal bych:  Ta mise tam je právě proto, že Izrael má s Egyptem mírovou smlouvu.

Což hned ozřejmím.

Seznámíme-li se s textem izraelsko-egyptské mírové smlouvy, najdeme v Příloze I, článku VI/I tuto pasáž (screenshot 1):

... screenshot 1/Zdroj: Web Peacemaker.un.org

Z článku 1 vyplývá, že po podepsání mírové smlouvy měly obě strany (Izrael, Egypt) v úmyslu požádat OSN, aby poskytla vojenské síly a pozorovatele, kteří by dohlíželi na dodržování Přílohy I a vynaložily maximální úsilí při prevenci porušování smluvních podmínek.

To je základní odpověď na základní otázku, proč na Sinaji vůbec nějaké mnohonárodní síly působí. Zjednodušeně řečeno, protože se na tom obě strany mírové smlouvy dohodly a požádaly o pomoc Spojené národy.

Tím ale téma vyčerpáno zdaleka není, protože tu máme další dvě podotázky. 1. Proč vůbec obě strany o pomoc OSN požádaly, 2. Proč na Sinaji nepůsobí cizí vojenské síly v rámci OSN, ale mimo její rámec.

Ad 1: Sinajský poloostrov byl po dohodnutém odchodu izraelské armády (duben 1982) rozdělen na tři severojižní zóny A, B a C; jedna zóna (D) je na izraelské straně podél hranice s Egyptem. (MAPA ZDE) V těchto zónách je povolena jen omezená vojenská přítomnost egyptských (A, B. C) a izraelských (D) sil. Na dodržování tohoto ujednání měla – kromě jiného, což zahrnuje i svobodu plavby Tiranskou úžinou - dohlížet vojska OSN. Nakonec to ale dopadlo jinak.

Ad 2: V době, kdy byla smlouva Egypt – Izrael ve Washingtonu DC podepsána (26. 3. 1979), fungovaly na Sinaji mírové jednotky OSN známé jako UNEF II, které byly do oblasti poslány po čtvrté arabsko-izraelské válce 1973. (Síly UNEF I působily na Sinaji po druhé arabsko-izraelské válce 1956. V roce 1967 nařídil Egypt jejich stažení a zablokoval Tiranskou úžinu pro izraelská plavidla a plavidla mířící do Eilatu, což byl jeden z klíčových důvodů pro vypuknutí třetí arabsko-izraelské války.)

Mandát UNEF II končil v červenci 1979, OSN jej neměla v úmyslu prodloužit a jak bylo v dalším období stále více jasnější, nové mírové jednotky světová organizace nebude schopná zformovat. 18. května 1981 tuto skutečnost potvrdil tehdejší předseda Rady bezpečnosti Masahiro Nisibori. Důvod: Sovětský svaz by příslušnou rezoluci na žádost Sýrie vetoval.

Nadešel čas najít jiné řešení. V srpnu 1981 byl podepsán Protokol o zřízení MFO – Multinárodních jednotek a pozorovatelů, které nahradily původně uvažované „modré přilby“ Spojených národů. Jak patrno, OSN není v záležitostech světového míru samospasitelná. Pokud selže, je nutné zvolit náhradní variantu. (Pak si ale Spojené národy nemohou nárokovat právo být jediným garantem světového míru.)

Klíčovou roli v MFO a v souvislosti s jejich vznikem hrály Spojené státy (tak jako hrály klíčovou roli  při dojednání míru mezi Egyptem a Izraelem).

Role MFO se zvýšila v době, kdy v severních oblastech Sinaje začala působit teroristická organizace Islámský stát, což si vyžádalo větší vojenskou přítomnost egyptských sil – nad rámec ujednání mírové smlouvy. Zde přišel ke slovu tzv. Agreed Activities Mechanism (mechanismus dohodnutých činností), který umožňuje Egyptu po souhlasu Izraele posílit svoji armádu v „zakázaných oblastech“, aniž by bylo nutné měnit text mírové smlouvy. Funkci koordinátora v těchto záležitostech plní MFO.

Česká republika se připojila k MFO v listopadu 2009 třemi důstojníky. O čtyři roky později byla česká účast rozšířena o další 15 vojenských osob – příslušníky leteckého a pozemního personálu Armády ČR. K nim patřila i štábní praporčice Michaela Tichá.

Chci věřit, že po přečtení tohoto článku bude těm, kdo o misi MFO vyjadřovali své pochybnosti, ledacos jasnější. Osobně jsem přesvědčen, že angažmá české armády v zahraničí, ať už při ochraně míru jako na Sinaji, nebo v rámci protiteroristických kampaní jinde  je něco, co zaslouží naše uznání a podporu.

Mise MFO má navíc to specifikum, jak se píše na jejím webu, že její příslušníci nepůsobí jako nárazník mezi nepřátelskými bojujícími stranami, ani jako jako prozatímní nástroj pro udržování příměří. Naopak: spolupracuje se dvěma státy na trvalém udržení smluvně dohodnutého míru.

... ilustrační obrázek/Ostrov Tiran při západu slunce. V popředí hlídkový člun. (Foto: Autor článku)