K dehonestaci Ladislava Jakla. V jedné věci s ním nesouhlasím

Ladislav Jakl publikoval 25/9 na blogu iDNES článek „Dezinformátoři Šarapatka, Šafr, Neumann“. Má zásadní význam, neboť přináší odpověď na otázku, jak si počínat, když jsme lživě osočeni.

Je to jasné: bránit se argumenty.

Všichni, kdo na internetu publikujeme, neseme kůži na trh. Je-li otevřena pod našimi články diskuse, můžeme se nadít čehokoli. Zejména od trollů, ale nejen od nich. Mnozí s tím máme ty nejhorší zkušenosti.

Co s tím? Musíme se s tím naučit žít. Nic víc? Ne tak docela. Když vám někdo systematicky do diskusí píše, že jste hlupák, těžko takovéhoto člověka přesvědčíte o opaku. Jak? Čím?

Když věnujete u nějakého tématu třeba dvě tři hodiny přípravě, jdete ke kořenům, hledáte souvislosti – a pak na vás někdo plivne slovy, že jste měl „opět ruce rychlejší než mozek“, co s takovým individuem? Snad mu poradit, aby si utřel zbytek plivance, co mu zůstal viset na bradě.

Je to daň, chování těchto nenávistníků, za svobodu slova.

Jsou ale situace, kdy je nutné se ozvat. Platí to zejména v případě, že nás někdo z něčeho lživě obviní nikoli v diskusi, o jejíž úrovni si snad nikdo nedělá sebemenší iluze, ale v hlavním článku. Ať už je jeho autorem řadový bloger, nebo profesionální publicista – tím hůř.

Přesně to se stalo Ladislavu Jaklovi. Nemá smysl opakovat jeho zkušenost, k přečtení je  ZDE.  Je ale třeba vzít si poučení z jeho reakce. JE NUTNÉ SE BRÁNIT. Argumenty, pravdou, fakty.

V jednom ze dvou případů dezinformací, které Ladislav Jakl popisuje, hraje klíčovou roli Zdeněk Šarapatka a web Fórum24 Pavla Šafra. Šafrův internetový deník nám může být stokrát milejší než Jakl a Institut Václava Klause dohromady a mnozí kolem nás to tak jistě mají. To ale nemění nic na povinnosti psát pravdu. Zdeněk Šarapatka sice v článku „Babišovy posily v RRTV klekly na Reportéry ČT. Kvůli Mynářovi“ Jakla v souvislosti s oním zakleknutím v textu přímo nejmenuje, ale nepřímo tak činí v nadpise. Ale i nadpis je součástí článku a obsahuje-li lež, je třeba říci, že je to lež a žádat omluvu, případně opravu.

Fórum24 udělalo v případě Šarapatkova článku chybu „pouze“ v nadpisu, což ovšem nic nemění na tom, že o Jaklovi šířilo lež. Tím ovšem ztrácí na důvěryhodnosti. A ztratí ještě víc, pokud se neomluví a neuvede vše na pravou míru – tak jak ve svém článku navrhuje sám Ladislav Jakl.

Druhá fake news poškozující Ladislava Jakla je ještě tragikomičtější. Obviňuje Jakla z „podněcování k nenávisti vůči skupině osob na základě sexuální orientace“. Vychází přitom z vyjádření uvedeném na falešném twitterovém účtu se jménem Ladislav Jakl. Toto je ovšem závažné selhání profesionálů z webu Hlídací pes – samozvaných bojovníků právě proti fake news. A také aktivistů z platformy Rekonstrukce státu.

Byl takový problém zjistit si u samotného Ladislava Jakla, že onen účet není jeho? Že jde téměř jistě o podvrh? (Pokud člověk zapojí mozek, pojme minimálně podezření, že onen twitterový účet není tak úplně košer.)

Je pikantní, že ona druhá zpráva zaměřená na dehonestaci Ladislava Jakla byla vystavěna na jiné fake news, totiž že dnes už bývalý izraelský ministr zdravotnictví Yaacov Litzman (předseda ultraortodoxní strany UTJ) měl říci, že covid-19 je Boží trest za homosexualitu, načež byla u něj samotného tato nemoc diagnostikována. Litzman ovšem nic takového neřekl, autorem o Božím trestu je ultraortodoxní sefardský rabín Meir Mazuz. I on to ale formuloval poněkud jinak: jde prý o trest za pořádání pyšných pochodů Pride Parade.

To jen na doplnění.

V jedné věci ale s Ladislavem Jaklem nesouhlasím. Požaduje omluvu od serverů Hlídací pes a Forum24, ale ne od Rekonstrukce státu:

• Po Rekonstrukci státu nic nechci, nic o ní nevím, pro ni jsou takovéhle praktiky patrně atributem.

Chyba. Lež o něm šířená a týkající se lidí jiné sexuální orientace vyšla z dílny této občanské platformy, a proto by se měla Rekonstrukce státu omluvit právě tak jako média, která tuto lež zveřejnila.

Poučení: bránit se. O to víc, když lži o nás šíří samozvaní obhájci pravdy.

Opět tu máme problém, který je výstižně obsažen v otázce kdo kontroluje kontrolory.