Slovo člověka, kterému můžeme věřit

Vzpomínáte na Anatolije? Anataloje Ščaranského? Otázka spíše pro ty z nás, kdo jsou údajně víc ohroženi koronavirem. Pro seniory. O kom je řeč? Za sovětské diktatury byl vězněm svědomí, též vězněm Sionu.

Jako Žid požádal o vystěhování ze Sovětského svazu do Izraele. Do své pravlasti se dostal, ale předtím si odseděl devět let v komunistických kriminálech.

Považoval jsem ho za jednoho z nejstatečnějších mužů své doby a dodnes k němu chovám hlubokou úctu a obdiv.

Po návratu z diaspory do Izraele se z Anatolie Ščaranského stal Natan Šaransky. Byl občansky i politicky aktivní, založil politickou stranu, sloužil v několika ministerských postech. Stál v čele Židovské agentury a letos byl oceněn cenou Genesis Prize – určena je pro Židy jako uznání za mimořádné výsledky v oblasti jejich činnosti. (Jedním z laureátů je herec Michael Douglas).

Při té příležitosti natočil Šaransky krátké video s poselstvím k židovskému svátku Pesach, který letos začíná ve středu 8. dubna po západu slunce. Připomněl v něm i nelehké období, kdy tyto židovské svátky trávil v sovětském žaláři na samotce.

Židovské velikonoce – Pesach – začínají sederovou večeří, připomínkou na vysvobození lidu Izraele z egyptského otroctví. Její součástí jsou mimo jiné tři macesy (nekvašené chleby – symbolizují tři části Izraele: kněze, levity a lid), víno a maror – hořké byliny (připomínají hořkost egyptského otroctví).

K tomu Šaransky ve svém poselství říká:

• Jednou jsem měl sederovou večeři ve vězení na samotce. Tam dostanete tři kusy chleba a tři sklenice horké vody na den. Rozhodl jsem se, že tři sklenice vody budou mým vínem, tři kousky suchého chleba mými macesy a sůl bude můj maror.

Zde můžeme vzpomenout na svědectví českých duchovních, kteří za komunistického režimu slavili ve vězení eucharistii či Večeři Páně, kde také bylo nutné za podmínek nejvyšší nouze improvizovat.

Šaransky ovšem nalezl ve vězeňské cele ono místo, v němž pocítil, že je součástí jedinečného zápasu židovského lidu. O jakém pocitu hovoří? „Být spojen s každým Židem na světě a radovat se z myšlenky, že tento rok jsme ještě otroky, ale příští rok budeme svobodnými lidmi v Jeruzalémě.“

Jeho úvahy jsou inspirovány aktuální situací kolem koronavirového nebezpečí. Letos se u sederové večeře setkají mnozí Židé bez vnoučat, bez širší rodiny, bez přátel, říká Šaransky. Přesto nepropadá pesimismu: „Musím vám říci, že je to velká příležitost cítit se navzájem spojeni.“ Připojuje svůj zážitek ze samotky a dodává:

• A tak, drazí přátelé, přemýšlejte společně o naší skvělé cestě a o nových výzvách, kterým společně čelíme - a společně zvítězíme.

Natan patří k lidem, kterým to, co říkají, můžeme věřit. Pomáhá nám k tomu cosi podstatného: svědectví jejich života.

•

VIDEO/YOUTUBE/Pesachové poselství Natana Šaranského/1:49 min.