Nejvíce samozřejmě ona sama. Bude Putinova návštěva znamenat konec jejího nesmyslného věznění?
Putin bude mezi dalšími světovými státníky a představiteli bezmála pěti desítek zemí, kteří se v izraelském hlavním městě (Jeruzalémě, nikoli Tel Avivu) zúčastní dalšího Světového fóra o holocaustu. Jeho návštěva má ale ještě jeden význam: může znamenat svobodu pro Naamu Issacharovou.
Mladou Izraelku, která má také občanství USA, kde se narodila. V ruském žaláři si odpykává sedm a půl roku za to, že v jejím odbaveném zavazadle (odbaveno bylo v Indii, odkud se vracela do Izraele po tříměsíčním pobytu po vojně) našla bezpečnost na letišti v Moskvě 9,6 gramu konopí. Dodejme, že v době, kdy čekala v tranzitní části letiště Šeremetěvo na další spoj a ke svému zavazadlu neměla přístup. (O tom, jak její kauzu prezentovala agentura TASS v předvečer Putinovy návštěvy píšu níže.)
V souvislosti s cestou Putina do Izraele přinesla zmíněná agentura TASS dvě důležité informace. Ta méně důležitá: Putin musel zkrátit návštěvu ze dvou dnů na jeden vzhledem k pracovnímu vytížení souvisejícímu s formováním nové ruské vlády. Z toho důvodu neusedne v Jeruzalémě ke stolu s ostatními zahraničními představiteli při středeční slavnostní večeři, kterou pro hostitelé připravili.
SETKÁNÍ S MATKOU
Zpráva důležitější: Putin se kromě jiných sejde s matkou vězněné Izraelky paní Yaffou Issacharovou (obr. 1). Setkání se zúčastní premiér Netanjahu a jeruzalémský řecko-ortodoxní patriarcha Theofilos III. Poradce Kremlu Jurij Ušakov k tomu doplnil, že během setkání bude posouzen humanitární aspekt kauzy Naamy Issacharové.
To zní velice nadějně, jen to nezakřiknout.
V této souvislosti mě zaujala pasáž v článku agentury TASS o Putinově návštěvě v Izraeli, která čtenářům přibližuje kauzu Naamy Issacharové. Opakuje známá fakta (9,6 g konopí nalezeného v odbaveném zavazadle) a dodává, že
11. října 2019 Městský soud v Chimki v Moskevském regionu shledal Issacharovou vinnou z držení a pašování drog a ve standardním režimu ji odsoudil na 7,5 roku trestní kolonie. Issacharová připustila vinu pokud jde o držení drogy, ale popřela obvinění z pašeráctví, přičemž zdůraznila, že neměla přístup ke svému zavazadlu zapsanému pro tranzitní let. TASS dále píše, že podle svých vlastních slov drogy nikdy neužívala drogy a že ani netuší, jak se konopí mohlo do jejího zavazadla dostat. Moskevské oblastní soud pak verdikt 19. prosince potvrdil.
S potěšením jsem zaznamenal, že agentura TASS dala prostor oběma stranám (byť takto ve zkratce).
CO ZA TO?
Pokud bude Naama záhy omilostněna, nelze se vyhnout otázce – a izraelská média se jí vskutku nevyhýbají – co za to Rusové budou chtít (případně v neveřejném jednání už chtěli). Telegraficky:
slovní podporu ze strany izraelského premiéra pokud jde o zdůraznění významu a důležitosti Rudé armády a Ruska v rámci osvobození Evropy od nacismu;
převedení tzv. Alexandrova dvora v Jeruzalémě do ruského vlastnictví, k čemuž Izrael podle některých zdrojů už svolil. Alexandrův dvůr zahrnuje především pravoslavný kostel Alexandra Něvského nacházející se v sousedství Chrámu Božího hrobu.
Rusové mají zájem také o další nemovitosti v komplexu zvaném Ruský dvůr (západně od Starého města). Vybudován byl pro ruské pravoslavné poutníky v druhé polovině 19. století. Po první světové válce využívala budovy britské mandátní správě (kromě katedrály Nejsvětější Trojice), po vzniku Izraele byly vráceny moskevskému patriarchátu; v roce 1964 byl komplex (kromě katedrály a ještě jedné budovy odkoupen izraelským státem za 3,5 milionu dolarů, přičemž cena byla vyrovnána v pomerančích). Další část komplexu, tzv. Sergejův dvůr, byla převedena na ruský stát v roce 2008. Podle dostupných informací má Rusko zájem o bývalý ženský hostel Marianskaja, který kdysi sloužil pravoslavným poutnicím a později se z něj stalo vězení. Nyní je v budově Muzeum bojovníků židovského podzemí.
Rusko podle izraelských serverů dále očekává od Jeruzaléma vstřícnější přístup ke svým turistům navštěvujícím Izrael, omezení aktivit izraelského letectva v Sýrii a ve výčtu nechybí ani propuštění vězňů. Zmíněno bylo izraelské gesto související s vydáním ostatků pohřešovaného seržanta Zacharyho Baumela, který zmizel v Libanonu při protiteroristické operaci Mír pro Galileu 1982: Izrael jako projev dobré vůle propustil dva vězněné rezidenty Golanských výšin – jeden byl odsouzen za kriminální trestný čin (zabití syrského civilisty) a druhý byl charakterizován jako bezpečnostní vězeň (podpora terorismu a kontakty s nepřátelskou organizací).
Chtělo by se říci: Není to trochu moc, Vladimire Vladimiroviči, za jednu baťůžkářku s 9,6 gramy konopí? Ale říkat to nebudeme, protože jde zčásti o nepotvrzené varianty; podstatné je, aby Naama byla co nejdříve doma. V době, kdy píšu tento článek (22/1 večer kolem půl osmé) jsme v napjatém očekávání co přinese den následující, den klíčový.