Rozdělení

Svět je rozdělen, státy a národy. Lidé, církve, jednotlivá náboženství. Co nás rozděluje? Je toho bezpočet. Letní čas - ano či ne? Migranti – přijmout, nepřijmout? Stejně tak Istanbulská smlouva.

Ta rozděluje české křesťany. Jde ovšem o víc než jen o mediální špičku ledovce personifikovanou do podoby „Piťha versus Halík“. Dělící čára je mnohem ostřejší.

Proti Istanbulské smlouvě se vymezilo vedení tuzemských římských katolíků, řeckokatolická církev, Jednota bratrská, Církev bratrská, slezští luteráni, metodisté a adventisté.

Naproti tomu za „Istanbul“ se podle dnešní (1/11) zprávy v Lidových novinách postavila Českobratrská církev evangelická, starokatolíci a českoslovenští husité.

Jeden text – dvojí pohled. Kdo má pravdu? Je či není úmluva z Istanbulu OK? Jinak odpoví český katolický primas, jinak synodní senior evangelické církve.

Je to správné? Jestli je to správné nevím, ale je to normální. Jednota neexistuje, svět je rozdělen.

Nejen samozřejmě v této záležitosti.

Nedávná tragédie v Pittsburghu, kdy bylo v synagoze Tree of Life (Strom života) povražděno 11 věřících, připomněla rozdělení existující v židovském náboženství. To také není jednotné, ale má několik denominací, přičemž v Izraeli má „náboženský monopol“ judaismus ortodoxní, rozdělený na dvě větve – aškenázskou a sefardskou. Vrchní rabíni obou směrů stojí v čele Vrchního rabinátu, který „neuznává ostatní směry judaismu za nábožensky právoplatné a jejich modlitebny za synagogy“ (citát ze zprávy Židovského tiskového a informačního servisu ŽTIS ze dne 30. října 2018).

Těmi ostatními směry jsou konzervativní a reformní-liberální judaismus. Monopol ortodoxních má vliv na to, kdo může být uznán za Žida – a to má zase význam, pokud jde o právo na automatické získání izraelského občanství v souladu se Zákonem o návratu. ŽTIS k tomu 4. dubna 2016 napsal:

• Právo návratu umožňuje Židům a jejich nejbližším příbuzným imigrovat do Izraele, vrchní rabinát nicméně jako Židy uznává pouze ty, kdo konvertovali u jím uznaných rabínských soudů či ty, kdo mohou doložit své židovství po mateřské linii. Vzhledem k tomu, že je v Izraeli možné uzavřít sňatek pouze přes rabinát, žije ve státě zhruba 400 000 občanů, většinou z bývalého Sovětského svazu, kteří jsou nuceni buď konvertovat u rabínů schválených rabinátem nebo sňatek uzavřít občansky a v zahraničí.

V případě pittsburského masakru šlo zdánlivě o slovíčkaření. Při bližším pohledu se ale jedná o mnohem víc. Jestli nejvyšší ortodoxní autorita, v tomto případě vrchní aškenázský rabín David Lau, uzná konzervativní (tedy ne ortodoxní) „Tree od Life“ jako synagogu. Konkrétně v rozhovoru pro noviny Makor rišon (28. 10. 2018) byl dotázán, zda se jedná o synagogu. Jasná otázka, prekérní situace. Řekne-li ano, bude to interpretováno jako uznání neortodoxního směru z úst nejvyšší autority, řekne-li ne, bude se to vysvětlovat jako pohrdání oběťmi a rozšíří to propast mezi Židy doma (většinově ortodoxní) a Židy v diaspoře, jmenovitě v Americe (většinově neortodoxní).

Jak z toho ven? David Lau odpověděl tak trochu jako chytrá horákyně:

• Ti Židé byli zavražděni na místě, které bylo pro vraha místem se zřetelným židovským symbolem, místem se svitky Tóry, modlitebními šálami a knihami,místem, kam lidé chodí, aby byli blíž Bohu. 

Slovo synagoga ovšem v jeho odpovědi nezaznělo a to mnohé neortodoxní roztrpčilo. Napětí mezi Židy ve vlasti a Židy diasporními tak zůstává.

Premiér Netanjahu sice na svém Twitteru psal jinak – jednoznačně, ale to k uklidnění situace sotva přispěje, neboť není náboženskou autoritou a někteří si budou jeho slova (viz níže) vykládat tak, že se jednoznačně vymezil proti Lauovi:

Židé byli zabiti v synagoze. Byli zabiti proto, že jsou Židé. Místo bylo vybráno proto, že je to synagoga. Na to nesmíme nikdy zapomenout. Jsme jako jeden.

Uvádím tento příběh jako ilustraci toho, že kde jsou lidé, tam je pluralita a názorové rozdělení. Nejen u nás. A že ani nezměrná tragédie nesmyje mnohdy rozdíly, kterým mnozí kolem nás ani nerozumí. Nejde jen o Židy a jejich víru. Kolik asi Čechů ví, čím zásadním se od sebe liší římští katolíci a starokatolíci?

TÓRA Z ČESKOSLOVENSKA

Daniel Lau v citované odpovědi řekl, že v modlitebně (pro nás v synagoze) Tree of Life byly svitky Tóry. Pozoruhodné je, že jedna z nich pochází z Československa, z období holocaustu, jak je zřejmé z tohoto odkazu – klikněte  ZDE . (Zdrojem obrázku je web Tolols.org)