Jde o reakci na názor jiného novináře. Hanák napsal:
Dočetl jsem se ve středu v těchto novinách, že Izrael už po sedmdesát let destabilizuje Blízký východ a že by možná bylo pro onen region lépe, kdyby židovský stát vůbec nevznikl.
S tímto neuvěřitelným pohledem na existenci Izraele Jiří Hanák způsobem sobě vlastním skvěle polemizuje. Leč i jeho text obsahuje formulace, s nimiž nelze souhlasit.
Jiří Hanák píše, že „vroce 1947 OSN rozdělila Palestinu zhruba na poloviny mezi Židy a Palestince.“ Ne, ne. Nikoli mezi Židy a Palestince, nýbrž mezi Židy a Araby. Vzniknout měl jednak židovský, jednak arabský stát, nikoli židovský a palestinský stát. Tato terminologická přesnost je velice důležitá, protože řekne-li se „palestinský stát“, není zcela jasné, co je tím myšleno. Někteří Arabové totiž považují za „palestinský stát“ celé území někdejšího britského mandátu Palestina, tedy včetně Izraele – jehož existenci Jiří Hanák hájí.
Je obtížně akceptovatelné, že někdo, kdo se považuje za přítele Izraele (což u Jiřího Hanáka předpokládám – v kontextu toho, co v „Posledním slovu“ napsal), může nazývat osvobození východního Jeruzaléma (1967) okupací. Autor hovoří o východním Jeruzalému jako o „předurčeném hlavním městě budoucího palestinského státu“. Předurčeném kým a na základě čeho?
Kromě toho píše Jiří Hanák o „arogantním budování židovských osad na palestinském území“ Osvobození východního Jeruzaléma a jeho sjednocení se západní částí označuje slovem „ohavnost“ - a stejně se vyjadřuje o nejpřirozenější lidské činnosti na této planetě: o budování židovských domovů na teritoriu Erec Jisrael, Země izraelské, v Judeji a Samaří. To že je ohavnost?
Věru, některým přátelům Izraele málo rozumím.