Ten mluví docela jinak než levicový poslanec Kamal, člen egyptského parlamentu, který po zjištění, že taková dohoda existuje, dostal něco jako politický hysterický záchvat. Plynový byznys mezi Izraelci a Američany na jedné a egyptskou privátní firmou Dolphinus na druhé straně považuje div ne za vlastizradu.
Čekalo se tedy, co na to Sisi. O jeho postoji psala egyptská a světová média ve středu 21/2. Prezident se zachoval jako realista a pragmatik.
Je taková dohoda užitečná pro jeho zemi? Ano. V tom případě je všechno OK.
Sisi je sice bývalý voják, ale i on dokáže mluvit květnatě, jak je u Arabů zvykem. V úterý (20/2) prohlásil, že sen o tom, že se Egypt stane energtickým uzlem regionu se stává realitou. Dokonce uvedl, že Egypťané "vstřelili gól". (Zlé jazyky ale tvrdí, že do vlastní branky.)
K dohodě s Izraelci Sisi řekl, že není nic, co by bylo na dohodě (s Izraelci – LS) nutné skrývat. Vysvětlil, že jeho země je jednou z mála na Středním východě, které disponují technologiemi schopným poskytnout veškeré služby týkající se ropy a s ni souvisejícími komoditami. Tohoto zařízení využije ke zkapalnění dovezeného zemního plynu pro jeho následný export, případně využití v průmyslu.
Podle jeho slov v rozvoji těchto technologií je Egypt před ostatními zeměmi v regionu, jmenovitě před Libanonem, Izraelem, Kyprem a Tureckem, což znamená výhodu v podobě možnosti zkapalnit zemní plynu právě v Egyptě. Právě kvůli této výhodně je pro Egypt důležité získat kyperský, libanonský a izraelský zemní plyn (s cílem zkapalnit jej a posléze vyvážet).
Své posluchače Sisi ujistil, že Egypt bude mít z tohoto procesu velký finanční prospěch – myšleno z procesu import – zkapalnění (LNG) – export. A nevyhnul se ani lehce ožehavému tématu, kterým je obří egyptské středomomořské naleziště Zohr:
Vím, že se lidé mohou ptát, jak to tedy je, když jsme otevřeli ložisko Zohr, abychom byli soběstační, a přitom zemní plyn stále dovážíme. Ujišťuji vás, že to děláme v souladu s tržními mechanismy.
Těžko soudit, jestli tato odpověď uspokojí rozběsněného poslance Kamala, ale jisté je, že po těchto slovech má izraelsko-egyptská dohoda (uzavřená mezi privátními subjekty, nikoli vládami, nutno dodat) více méně zelenou. Vyjádřit se k ní bude muset ještě příslušný regulační úřad v Egyptě (Natural Gas Regulatory Authority), je ovšem otázka, jestli si dovolí jít proti mínění hlavy státu. To se možná brzy dozvíme.
Ať tak či onak, pokud bude dohoda uvedena v život, staneme se svědky dalšího vítězství zdravého rozumu, což na Středním východě není jev zase tak častý a už vůbec ne obvyklý.