Osobně se domnívám, že jde o další důkaz toho, že mírové narovnání s palestinskými Araby je zhola nemožné. Mír bylo možné uzavřít s egyptskými Araby, s Araby jordánskými, ale nikoli s Araby palestinskými. Jde o iluzi živenou falešnými představami těch, kdo jsou slepí vůči každodenní realitě.
Hlavní překážkou je způsob myšlení. Jakou podobu má palestinskoarabská logika, vidíme v těchto dnech na příkladu toho, co následovalo po vraždě policistů.
Izrael uzavřel na dva dny Chrámovou horu – v rámci vyšetřování případu a pátrání po dalších zbraních. Pak následovalo opatření, jediné možné, pokud jde o operativnost (rychlost prevence) a smysluplnost – instalace bezpečnostních rámů (detektorů kovu).
Hysterie, která kolem toho na arabské straně vypukla, pohřbila poslední zbytky mých nadějí, že s Araby zvanými nesprávně Palestinci je možné se dohodnout. Nelze.
Nic není platné, že teror vůči policistům spáchali soukmenovci těch, kdo nyní vyvolávají nepokoje, že zbraně k útokům jsou přechovávány v muslimských svatostáncích či přilehlých budovách na Chrámové hoře, že izraelská policie uvolnila kamerový záznam dokumentující tuto děsivou skutečnost. Nic z toho Araby nezajímá. Oni chtějí jediné: aby bylo stoprocentně po jejich. Kompromis po arabsku znamená výhru 100 ku nule.
Nestačí, že dohled nad Chrámovou horou, nedílnou součástí izraelského hlavního města, má, pokud jde o náboženské záležitosti, muslimská nadace Waqf podléhající hlavě sousedního státu, jordánskému panovníkovi. Nestačí, že Židé a jiní nemuslimové se na Chrámové hoře nesmějí modlit, rozumí se ani na volném prostranství. Arabové chtějí svobodu: nikoli k náboženským rituálům, ale svobodu útočit, bodat noži a sekerami, střílet a vraždit Izraelce. Bezpečnostní rámy tomu mají v rámci svých technických možností bránit. Proto ta hysterie, proto jsme možná na prahu třetí intifády.
Arabové - muslimové ze sebe dělají na Chrámové hoře nadlidi. Zatímco my ostatní musíme kvůli teroru jejich soukmenovců ve víře (Bin Ládin a spol. a ďábelští následovníci) procházet rámy všude tam, kde o tom příslušné orgány rozhodnou, Arabové v Jeruzalémě to striktně odmítají. Jak trefně napsal v diskusi na Novinkách.cz pan Štěpán Bicera: „Celý svět kvůli pár atentátníkům prochází detektory, tak proč by neměli ti, z jejichž řad pochází nejvíce zla.“
Arabské státy, které se těší naší podpoře (Egypt, Emiráty, Saúdská Arábie, Bahrajn) vedou několik týdnů ostrou politickou kampaň proti Kataru, o němž jsou přesvědčeny, že podporuje terorismus. Ještě v sobotu (22/7) večer přinesly agentury zprávu o vyjádření ministra zahraničí Spojených arabských emirátů Anvara Gargaše, který pravil, že je zapotřebí, aby Katar změnil svoji politiku – a pak teprve s ním budou moci zmíněné čtyři země opět navázat dialog.
Když jde ale o palestinské Araby a jejich teror, nic takového z arabského světa neslyšíme. Právě naopak. V sobotu 22/7 konzultovali situaci v Jeruzalémě egyptský a jordánský ministr zahraničí a shodli se na tom, že je „nesmírně důležité zastavit izraelskou eskalaci vůči Palestincům a odstranit veškeré restrikce uvalené Izraelem na Palestince, kteří chtějí vykonávat pobožnosti v (mešitě) Al Aksa.“
Ani slovo o změně politiky Palestinskoarabské autonomie, ani slovo o tom, že „posvátné místo uctívání“ nesmí sloužit jako základna pro teroristické aktivity včetně vraždění policistů.
Už v pátek (21/7) vydal Egypt prohlášení, v němž se uvádí, že „Izrael by měl respektovat posvátnost náboženských míst a právo Palestinců praktikovat náboženské rituály v atmosféře svobody a bezpečí, bez trestných opatření nebo nespravedlivých restrikcí, které vyvolávají rozhořčení mezi palestinským lidem a celého muslimského světa.“
Při vousu Prorokově, o jaké „atmosféře bezpečí“ to Káhira mluví? Copak neví, o co na Chrámové hoře jde, kdo tam provádí násilí a teror a kdo to celé z Ramalláhu i odjinud podněcuje? Zase ten falešný dvojí přístup: Katar je nemilosrdně na pranýři (dejme tomu, že v Káhiře, Rijádu, Abú Zabí a Manámě vědí proč), ale teror palestinských Arabů, primární příčina jeruzalémských nepokojů, je velkoryse přehlížen.
Muslimským světem se šíří lež o tom, že izraelská vláda chce změnit status quo na Chrámové hoře. Přestože Izraelci bezpočtukrát zopakovali, že nic takového v úmyslu nemají, Arabové budou do omrzení tento nesmysl opakovat – a zdá se, že této lži ochotně věří. Jako propagandistická munice je totiž k nezaplacení. Araby nezajímá pravda, kterou naposledy ( v sobotu 22/7) připomněl vysoký představitel Státu, generálmajor Yoav Mordechaj, koordinátor vládních aktivit na Teritoriích:
Izrael nechce změnit status quo, to je jasné poselství izraelské vlády určené muslimskému světu. Nechceme změnit politický nebo náboženský status quo, ani situaci v oblasti. Jediné, co chceme je zajistit, aby nikdo nemohl znovu vstoupit (na Chrámovou horu) se zbraněmi a provést další útok.
Je tak těžké to pochopit? Je – pro toho, kdo tomu porozumět nechce. S takovými lidmi ovšem není možné dojednat mír. Neboť jejich odpověď z tohoto víkendu má následující podobu:
v pátek večer během šabatové večeře zavraždil za pomoci nože arabský terorista v obci Halamiš v regionu Judea a Samaří tři členy rodiny Salomonovy: dědečka Yosefa (70), jeho dceru Chayu (46) a jejího o deset let mladšího bratra Elada, otce pěti dětí. Jen tak, prostě se mu zachtělo vraždit Židy;
v neděli (23/7) časně ráno byla vypuštěna z Pásma Gazy raketa mířící k jihoizraelské pobřežní oblasti u Aškelonu – opět jen tak, někoho z Arabů prostě napadlo, že na Izraelce vypálí raketu. S očekáváním: čím větší škody, tím lépe. Střela naštěstí vybuchla ve vzduchu krátce po startu a žádné škody nezpůsobila.
O tom se však v arabských médiích nepíše a pokud ano, tak okrajově nebo v propagandisticky falešných souvislostech. To nás přivádí k obecnější politické otázce. Jsou arabské režimy skutečně spolehlivým partnerem v boji proti islámskému terorismu. Anebo proti němu vystupují pouze tehdy, když je bezprostředně ohrožuje? Zkusme se i nad tím zamyslet.
AKTUALITA Z NEDĚLNÍHO RÁNA (23/7)
Izraelská strana ve snaze hledat kompromis uvažuje o alternativě k bezpečnostním rámům. V neděli ráno byly u jednoho vstupu na Chrámovou horu (u severovýchodní Brány kmenů) instalovány speciální hi-tec monitorovací kamery*), které by mohly detektory kovů nahradit. Jak ale hlásí server Ynetnews, i toto kompromisní řešení bylo muslimy mířícími do mešity Al Aksa k modlitbám striktně odmítnuto. Zde je několik vyjádření vyznavačů učení Proroka:
Nebudeme souhlasit s novou kontrolou. Náš boj bude pokračovat bez přerušení každou denní hodinu.
Nové opatření je horší než detektory kovů.
Nesouhlasíme s žádnou kontrolou. Ještě dnes se setkáme a rozhodneme o dalších krocích.
*) dokáží identifikovat u osob přítomnost zbraní bez použití detektoru kovu
Jak říkám: Pokud jde o mír s palestinskými Araby, platí: Mission Impossible. Mírovou misi nelze splnit. Že nejde z mé strany o přehnaný pesimismus dokládají slova předsedy Palestinskoarabské autonomie Mahmúda Abbáse, která adresoval členům svého hnutí Fatah, jež je i se svým šéfem partnerem Izraele v mírovém procesu. Abbás dle serveru Times of Israel 22/7 uvedl:
Kampaň pro Jeruzalém fakticky začala a neskončí, dokud Palestinci nezvítězí a neosvobodí svatá míst od izraelské okupace.
Tak co chcete pane Abbási? Mír s Izraelem, nebo válku o Jeruzalém?